SMS smutné
15. 6. 2008
Miluji tě ikdyž láska někdy bolí (Pajushka, 21. 12. 2007 21:39)
Dopis píšeš mi,
plný lásky napsaný.
Pak uvědomíš si,že láska bolí.
Bolí tak moc,
že už chceš jenom noc.
Nechceš být se mnou,
chceš být sám jen.
Chci zapomenout,
na bouři chladnou.
chci zapomenout na bolest
jakou mi způsobila láska...
Ale přesto tě miluji
plný lásky napsaný.
Pak uvědomíš si,že láska bolí.
Bolí tak moc,
že už chceš jenom noc.
Nechceš být se mnou,
chceš být sám jen.
Chci zapomenout,
na bouři chladnou.
chci zapomenout na bolest
jakou mi způsobila láska...
Ale přesto tě miluji
Miluji tě (Pajulka, 21. 12. 2007 21:38)
Miluji když se na mě díváš,
miluji když se na mě usmíváš.
Miluji tvé pohyby,
miluji tvoje doteky.
Miluji když můžu být s tebou,
a stýská se mi když nejsi se mnou.
Chci být s tebou celý život,
a pamatovat si co prožila jsem s tebou.
Chci s tebou být v pohádce,
chci s tebou mít začátek i konec.
Chci plout na lodi,
na který budeš součástí.
Už nechci být dál sama,
chci aby si byl s náma.
S mým srdcem a mou duší,
co tě v životě neopustí.......
MILUJI TĚ!!
miluji když se na mě usmíváš.
Miluji tvé pohyby,
miluji tvoje doteky.
Miluji když můžu být s tebou,
a stýská se mi když nejsi se mnou.
Chci být s tebou celý život,
a pamatovat si co prožila jsem s tebou.
Chci s tebou být v pohádce,
chci s tebou mít začátek i konec.
Chci plout na lodi,
na který budeš součástí.
Už nechci být dál sama,
chci aby si byl s náma.
S mým srdcem a mou duší,
co tě v životě neopustí.......
MILUJI TĚ!!
Proč?!! (Pajushka, 21. 12. 2007 21:20)
Ptám se ....h....proč?!
nemůžu strávit s tebou noc.
Proč se mi tak moc stýská,
když se s tebou nevídám.
Proč srdce bolí když na tebe myslím,
proč mě srdce puká jen když tě vidím.
Proč život nemůže být,
jen obyčejný bez chyb.
Proč láska tak bolí,
jak kdyby přetáhl mě někdo holí.
Proč usínám s myšlenkama na tebe?!
zkrátka.......MILUJI TĚ!!
nemůžu strávit s tebou noc.
Proč se mi tak moc stýská,
když se s tebou nevídám.
Proč srdce bolí když na tebe myslím,
proč mě srdce puká jen když tě vidím.
Proč život nemůže být,
jen obyčejný bez chyb.
Proč láska tak bolí,
jak kdyby přetáhl mě někdo holí.
Proč usínám s myšlenkama na tebe?!
zkrátka.......MILUJI TĚ!!
Sním (Pajulka, 21. 12. 2007 21:19)
Sním o tom že jsi se mnou,
že pluješ se mnou nocí temnou.
Sním o ráji kde velíš,
a přitom jen sníš.
Sním o pohakoném snění,
co mě vyvolá bdění.
Pak se vrátíš do normálu,
a vím že jsem v reálu.
Kde nemůžu být s tebou,
a nemůžu plou nocí temnou.
že nemůžu být v tvé blízkosti,
mě strašně moc bolí.
Proto zavírám oči a sním,
jak krásné by to bylo.
Jediné co říct mohu,
tak to,že MILUJI HO!
že pluješ se mnou nocí temnou.
Sním o ráji kde velíš,
a přitom jen sníš.
Sním o pohakoném snění,
co mě vyvolá bdění.
Pak se vrátíš do normálu,
a vím že jsem v reálu.
Kde nemůžu být s tebou,
a nemůžu plou nocí temnou.
že nemůžu být v tvé blízkosti,
mě strašně moc bolí.
Proto zavírám oči a sním,
jak krásné by to bylo.
Jediné co říct mohu,
tak to,že MILUJI HO!
Chybíš mi (Pajulka, 21. 12. 2007 21:18)
Sedím a poslouchám,
přitom na tebe vzpomínám.
Vidím co jsme spolu prožili,
kéžby sme to ještě zažili...
Hluboké pohledy do očí,
to už radši stačí!
Ubíjí mě pak totiž myšlenky,
který jsou jen na naše nástěnky!
Jdu spát s tím že nemůžu bejt s tebou,
budu si nalhávat že nebudeš hned s jinou.
Dozvím se však za po chvíli,
že hluboké pohledy patří už jiný!
přitom na tebe vzpomínám.
Vidím co jsme spolu prožili,
kéžby sme to ještě zažili...
Hluboké pohledy do očí,
to už radši stačí!
Ubíjí mě pak totiž myšlenky,
který jsou jen na naše nástěnky!
Jdu spát s tím že nemůžu bejt s tebou,
budu si nalhávat že nebudeš hned s jinou.
Dozvím se však za po chvíli,
že hluboké pohledy patří už jiný!
Krasny sen:-) (Lucka, 19. 12. 2007 21:12)
V noci zdal se mi krasny sen,ze jsi semnou chtel jit ven!Venku ale prselo,a mi srdce zase busilo!Na desti jsme stali a porad jsme se libali!Ja jsem byla strasne stastna,a ty jsi mi rikal slova krasna!Pak to ale skoncilo,bzuceni komara me vzbudilo!Oci jsem otevrela,ale v naruci jsem te uz nedrzela!Byl to krasny sen,velkou roli hral jsi v nem!Ja jsem chtela zase spat,a uz se nikdy neprobrat!Muj zivot bez tebe nema cenu,ja nedam sve srdce jinemu!Ja miluju jen tebe,i kdyz cerne je nebe!Ale to ty nepochopis a tim me strsne trapis!Ja stale placu,a proto z okna skacu!Ja musim to udelat,protoze lasce tve nedokazu odolat!Tak se stebou loucim,a svuj zivot timto koncim!!!!
Zklamani prislo brzy:-( (Lucka, 19. 12. 2007 21:07)
Ja uz nemam te rada,ale chci te brat jako kamarada!I kdyz jsi mi ublizil,a pred vsemi me ponizil!Vsechno mezi nami bylo hezke,zapomenout na to bude velmi tezke!Me boli moje srdce,protoze uz nikdy nebudu mit tvoji ruku v moji ruce!Strasne velka byla moje laska k tobe,ale ty jsi me rychle pustil k vode!Nikdy si me nemel rad,a chtel sis jenom uzivat!Ze ja potom trpim to te nezajma,hlavni je,ze ti kazda holka trochu sexu da!Ja uz to konecne vsechno vim,a sve chyby napravim!Mezi nama uz nikdy nic nebude,ale nikdy nezapomenu na tebe!Budes v mem srdci porad,ale uz ne jako super kluk,ale jako ten nejvetsi ubozak!!!Ktery sice liba krasne,ale trapil si me strasne!To ti nikdy neprominu,ale nebudu nic brat jako tvoji vinu!To co jsme delali znova a znova to chteli jsme pokazde oba!!Snad aspon ty na me budes vzpominat v dobrem,tak se mej hezky a sbohem!
Kolem me je cerna noc... (!!!... Tomyn ...!!!, 14. 11. 2007 05:50)
Kolem me je cerna noc ...
a ja touzim po Tobe moc ...
Posloucham zamilovane pisnicky,
v ocich slzy male holcicky ...
Rekls, ze me milujes,
tak proc mam v srdci zal?
Ptam se jen, co bude dal?
a ja touzim po Tobe moc ...
Posloucham zamilovane pisnicky,
v ocich slzy male holcicky ...
Rekls, ze me milujes,
tak proc mam v srdci zal?
Ptam se jen, co bude dal?
aaaaa (aaaaa, 11. 11. 2007 18:26)
Nezabíjej mne, má Lásko,
já chci tu pro Tě žít,
tak miluj mne, má Lásko,
a dovol mi s Tebou být!
já chci tu pro Tě žít,
tak miluj mne, má Lásko,
a dovol mi s Tebou být!
Boli sme šťastný a zrazu zlom... (Mária, 28. 10. 2007 19:46)
Boli sme šťastný a zrazu zlom,
do naších srdc udrel hrom.
Zrazu bol prázdny šťastia dom,
zrazu zomrel z lásky zasadený strom.
Srdce zlomene,
druhým srdcom už nechcené,
v srdci jeho meno vyryté,
z čaše lásky bolo odpite...
Čas beží,
moj pohľad - nezbeda,
na tvoju fotku sa zatúlal
a nádherné spomienky sa pritúlia...
Vediem rozhovor, trochu zvláštny,
akoby si primne stál,
vyčítam ti, že si ma nechal samú,
vyčítam ti, že si mi poplietol hlavu.
Vyčítam ti, že sklamal si ,
vyčítam ti, že ranil si,
vyčítam si, že som ti verila,
vyčítam si, že som ťa ľúbila,
ešťe vzdy si vyčítam,
vyčítam svojim výčitkám...
do naších srdc udrel hrom.
Zrazu bol prázdny šťastia dom,
zrazu zomrel z lásky zasadený strom.
Srdce zlomene,
druhým srdcom už nechcené,
v srdci jeho meno vyryté,
z čaše lásky bolo odpite...
Čas beží,
moj pohľad - nezbeda,
na tvoju fotku sa zatúlal
a nádherné spomienky sa pritúlia...
Vediem rozhovor, trochu zvláštny,
akoby si primne stál,
vyčítam ti, že si ma nechal samú,
vyčítam ti, že si mi poplietol hlavu.
Vyčítam ti, že sklamal si ,
vyčítam ti, že ranil si,
vyčítam si, že som ti verila,
vyčítam si, že som ťa ľúbila,
ešťe vzdy si vyčítam,
vyčítam svojim výčitkám...
Padají studené slzy z nebe... (--Blondýnečka--, 28. 10. 2007 19:41)
Padají studené slzy z nebe,
ach, čí srdce tak zebe?
Padá pláč, mokrý, studený,
má někdo obličej zjizvený.
Žalem, smutkem a bolestí,
až někdo rolničkama zachrastí,
sníh, ty zmrzlé slzy,
ach ano, spadnou brzy.
Jedna vrstva, druhá, třetí,
kam všechny ty vločky letí?
Padají k zemi, padají,
kde v míru a s láskou skonají.
Cesta nebem k zemi dlouhá,
špatně skončí, co se toulá.
ach, čí srdce tak zebe?
Padá pláč, mokrý, studený,
má někdo obličej zjizvený.
Žalem, smutkem a bolestí,
až někdo rolničkama zachrastí,
sníh, ty zmrzlé slzy,
ach ano, spadnou brzy.
Jedna vrstva, druhá, třetí,
kam všechny ty vločky letí?
Padají k zemi, padají,
kde v míru a s láskou skonají.
Cesta nebem k zemi dlouhá,
špatně skončí, co se toulá.
V temné noci půlnoční píši tyto řádky... (Terezka, 28. 10. 2007 19:39)
V temné noci půlnoční píši tyto řádky.
komu? přece tobě do tvých křehkých snů.
přemýšlím, proč už nevěřím na pohádky.
na šťastné úsměvy, lásku, plno krásných dnů.
Život, už dávno strhnul mi z očí brýle mámení.
jak viděla jsem růžově svět a věřila v dobré konce.
však přesto city patřící jen tobě se nikdy nezmění.
i když budu v temnotě tápat a piáno v tichu rozezvučí tón Cé.
Co honí se v tvých myšlenkách, v snových sítích pavučin?
kampak pluješ, směřuješ a kde si přeješ být?
ať budeš kdekoliv, nezapomenu, za to ti svým životem ručím.
a jedinou šťastnou myšlenku na tebe si nenechám vzít.
Žít, co to slovo vlastně znamená, ne jen přežívat.
prožívat každičký okamžik jako by už byl tím posledním.
žít, nejde přece jen o to se bavit a stále si užívat.
snít a zahřát své srdce sluncem v tom čase poledním.
Však dopadá na mě tíseň a víra v srdci mi skomírá.
že třeba jednou se naše těla i duše v jedno spojí.
naděje v lepší zítřky a naplnění života pomalu umírá.
přesto neuhasla a plamínek síly je připraven k boji.
Nevzdávám se.
smysl života nezahodím jako list popsaného papíru.
Nepoddám se.
budu v sobě pěstovat jak rostlinku svou víru.
Jednoho dne budeme tváří v tvář spolu.
beze slov cítit bezednou něhu.
jak dva lístky držet se na jednom pevném stvolu.
starosti roztají jak zbytek sněhu.
Prosím jen neutíkej a bojuj do posledního okamžiku.
opatruj v sobě klíč k našemu štěstí.
své trápení nevnímej a věř že vše se změní v mžiku.
navždy budu tvá bez přetvářek či lstí.
komu? přece tobě do tvých křehkých snů.
přemýšlím, proč už nevěřím na pohádky.
na šťastné úsměvy, lásku, plno krásných dnů.
Život, už dávno strhnul mi z očí brýle mámení.
jak viděla jsem růžově svět a věřila v dobré konce.
však přesto city patřící jen tobě se nikdy nezmění.
i když budu v temnotě tápat a piáno v tichu rozezvučí tón Cé.
Co honí se v tvých myšlenkách, v snových sítích pavučin?
kampak pluješ, směřuješ a kde si přeješ být?
ať budeš kdekoliv, nezapomenu, za to ti svým životem ručím.
a jedinou šťastnou myšlenku na tebe si nenechám vzít.
Žít, co to slovo vlastně znamená, ne jen přežívat.
prožívat každičký okamžik jako by už byl tím posledním.
žít, nejde přece jen o to se bavit a stále si užívat.
snít a zahřát své srdce sluncem v tom čase poledním.
Však dopadá na mě tíseň a víra v srdci mi skomírá.
že třeba jednou se naše těla i duše v jedno spojí.
naděje v lepší zítřky a naplnění života pomalu umírá.
přesto neuhasla a plamínek síly je připraven k boji.
Nevzdávám se.
smysl života nezahodím jako list popsaného papíru.
Nepoddám se.
budu v sobě pěstovat jak rostlinku svou víru.
Jednoho dne budeme tváří v tvář spolu.
beze slov cítit bezednou něhu.
jak dva lístky držet se na jednom pevném stvolu.
starosti roztají jak zbytek sněhu.
Prosím jen neutíkej a bojuj do posledního okamžiku.
opatruj v sobě klíč k našemu štěstí.
své trápení nevnímej a věř že vše se změní v mžiku.
navždy budu tvá bez přetvářek či lstí.
Jsi... (Neluška, 28. 10. 2007 19:36)
Jsi moje láska veliká, jsi život co mi utíká,
jsi studánka ze které vodu piji, jsi světadíl který obdivuji
jsi slunce které mě budí ráno, jsi štěstí které mi bylo dáno
jsi má desátá planeta, jsi barev duhy paleta.
jsi kniha ve které čtu, jsi víra kterou mám
jsi mé moře i má pevnina
jsi touha která umírá.
jsi mé plyšové zvířátko, co ztratilo se nakrátko
a já ho nemohu najít
tak se ptám: Kam ses mohl ztratit?
Jsi můj záchranný člun uprostřed oceánu
Jsi horský štít, přes který se probírám,
abych Tě spatřila.
Jsi překážka, kterou denně překonávám,
abych Tě slyšela.
Jsi džungle, kterou se prodírám,
abych ucítila tep Tvého těla.
Jsi skála, kterou rozbíjím holýma rukama,
abych se Tě dotkla.
Zatím jsi však jen silná kniha,
kterou rychle pročítám.
a doufám, že Tě na konci najdu.
Jsi?
jsi studánka ze které vodu piji, jsi světadíl který obdivuji
jsi slunce které mě budí ráno, jsi štěstí které mi bylo dáno
jsi má desátá planeta, jsi barev duhy paleta.
jsi kniha ve které čtu, jsi víra kterou mám
jsi mé moře i má pevnina
jsi touha která umírá.
jsi mé plyšové zvířátko, co ztratilo se nakrátko
a já ho nemohu najít
tak se ptám: Kam ses mohl ztratit?
Jsi můj záchranný člun uprostřed oceánu
Jsi horský štít, přes který se probírám,
abych Tě spatřila.
Jsi překážka, kterou denně překonávám,
abych Tě slyšela.
Jsi džungle, kterou se prodírám,
abych ucítila tep Tvého těla.
Jsi skála, kterou rozbíjím holýma rukama,
abych se Tě dotkla.
Zatím jsi však jen silná kniha,
kterou rychle pročítám.
a doufám, že Tě na konci najdu.
Jsi?
Stojím sama uprostřed ulice... (Monička D., 28. 10. 2007 16:04)
Stojím sama uprostřed ulice,
nikdo se z okna nedívá,
slyším tu dýchat své vlastní plíce,
už se stmívá.
Začíná pršet
a já tu pořád stojím,
přestávám přemýšlet,
snad něčeho se bojím.
Uklidňují mě děšťové kapky,
které mi po tváří stékají,
s nimi se slané kapky míchají,
obzor se mi mlží...
Myslím jen na slané kapky
a polibek děště...
nikdo se z okna nedívá,
slyším tu dýchat své vlastní plíce,
už se stmívá.
Začíná pršet
a já tu pořád stojím,
přestávám přemýšlet,
snad něčeho se bojím.
Uklidňují mě děšťové kapky,
které mi po tváří stékají,
s nimi se slané kapky míchají,
obzor se mi mlží...
Myslím jen na slané kapky
a polibek děště...
Mé oči jsou upřímné... (Míša, 28. 10. 2007 16:00)
Mé oči jsou upřímné,
ale ty se do nich nedíváš.
Mé rty jsou rudé,
ale ty je nelíbáš.
Mé šaty jsou svůdné,
ale ty je nesvlékáš.
Jejich barvy jsou různé,
ale ty si jich nevšímáš.
Má tvář je hladká,
ale ty ji nehladíš.
Má slova jsou sladká,
ale ty je neslyšíš.
V mém srdci je žár,
ale ty ho nehasíš.
Má láska je dar,
ale ty mě nepatříš...
ale ty se do nich nedíváš.
Mé rty jsou rudé,
ale ty je nelíbáš.
Mé šaty jsou svůdné,
ale ty je nesvlékáš.
Jejich barvy jsou různé,
ale ty si jich nevšímáš.
Má tvář je hladká,
ale ty ji nehladíš.
Má slova jsou sladká,
ale ty je neslyšíš.
V mém srdci je žár,
ale ty ho nehasíš.
Má láska je dar,
ale ty mě nepatříš...
Tak strašně smutno mi je (Blanička, 27. 10. 2007 16:16)
Tak strašně smutno mi je, když nejsem s Tebou!!! Tak strašně moc mi scházíš, když mě nehladíš ve vlasech, když se ke mně netulíš, když mě nehladíš, nepusinkuješ a nešeptáš mi, jak mě miluješ! Lásko chci být pořád s tebou!
Nikdo není dokonalý (Maťalka, 26. 10. 2007 20:49)
Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zas odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích...My už pak nikdy nebudeme stejní jako dřív! ptž. si až po ztrátě všeho krásnýho čeho na světě máme si uvědomíme tso čechno sme ztratili..uvědomíme si i zásadní chyby které jsme udělali a budem se jich v budoucnu chtít zbavit! Každý občas chybuje a NIKDO z nás není dokonalý :-(
Proč? (Maťalka, 26. 10. 2007 20:44)
Proč jen láska tolik bolí?proč když člověk miluje a myslí si,že nejšťastnější už nemůže být přijde kdosi a přetáhne ho holí,bouchne a chce všechno pokazit.Proč, když někdo říká"miluji tě a mám tě rád"Mám pocit že nemyslí to vážně...že je to ten kdosi a chce si jenom hrát?proč ten cit,co po staletí nazývá se láska...Blbne lidem hlavu,u srdíčka bolí a taky hodně hřeje..,že myslíme si,že život je jen sázka?Proč milující člověk,stále usmívá se myslí stále ve snách je a jistě musí šťasten být.Pak úsměv ztrácí se během chvilky z lásky... nenávist... jen mimochodem(taky zajimavy cit.)Proč je třeba v lásku věřit, hýčkat ji a starat se o ní s láskou?Nesmíme ty city mezi sebou měřit je každý jiný...a láska?...stala by se pak jen sázkov!proč proč proč proč to tak,ale musí být ptz.láska je moc vzácná a je to ten....nejkrásnější cit!!!to by sme si měli uvědomit!
Láska je Slunce, co pálí i bolí... (Katka, 26. 10. 2007 06:50)
Láska je Slunce, co pálí i bolí.
Láska je květina, co krásně voní.
Láska je pohoda, láska je smutek.
Láska je motýl i dobrý skutek.
Bez lásky žít se nedá.
Bez lásky i modř nebe je bledá.
Bez lásky žít už nikdy nebudu.
Bez lásky nemůžeš říci osudu.
Lásce se brání, kdo nepoznal ji.
V lásce je krásné, co uchová ji.
V lásce buď upřímný, říkej co chceš.
V lásce smíš říct i to, že miluje?.
Lásku si hýčkej a nenech ji odejít.
Lásku vždy dávej, ta musí nám přežít.
Lásku nech vzplanout a nechej ji hřát.
Lásku vždy potkáš, když budeš si přát.
Lásko, Ty jediná budeš mou touhou.
Lásko, Ty staneš se chvílí dlouhou.
Lásko, tak říkat bych chtěla jen Tobě.
Lásko, k Tobě se obracím v každé době.
O lásce mluví, ten, kdo ji cítí.
O lásce říká se, že je jak kvítí.
Na lásce nejkrásnější je, když jsou dva.
Na lásce miluji slova Tvá.
S láskou odhalíš ztracený svět.
Láskou je provoněn nevinný květ.
Láskou mou buď, prosím, navždy.
Láskou se pro Tebe trápím den každý...
Láska je květina, co krásně voní.
Láska je pohoda, láska je smutek.
Láska je motýl i dobrý skutek.
Bez lásky žít se nedá.
Bez lásky i modř nebe je bledá.
Bez lásky žít už nikdy nebudu.
Bez lásky nemůžeš říci osudu.
Lásce se brání, kdo nepoznal ji.
V lásce je krásné, co uchová ji.
V lásce buď upřímný, říkej co chceš.
V lásce smíš říct i to, že miluje?.
Lásku si hýčkej a nenech ji odejít.
Lásku vždy dávej, ta musí nám přežít.
Lásku nech vzplanout a nechej ji hřát.
Lásku vždy potkáš, když budeš si přát.
Lásko, Ty jediná budeš mou touhou.
Lásko, Ty staneš se chvílí dlouhou.
Lásko, tak říkat bych chtěla jen Tobě.
Lásko, k Tobě se obracím v každé době.
O lásce mluví, ten, kdo ji cítí.
O lásce říká se, že je jak kvítí.
Na lásce nejkrásnější je, když jsou dva.
Na lásce miluji slova Tvá.
S láskou odhalíš ztracený svět.
Láskou je provoněn nevinný květ.
Láskou mou buď, prosím, navždy.
Láskou se pro Tebe trápím den každý...
Jdu po louce a dívám se na nebe... (Terezka, 26. 10. 2007 06:21)
Jdu po louce a dívám se na nebe.
Zakloním hlavu a myslím na Tebe.
Zahlédla jsem kopretinu
a vzpomněla si...
Vzpomněla jsem si na sen, byl krásný.
Pršelo, chvěli jsem se zimou,
políbili jsme se...
Zapomněl jsi, že máš jinou,
jen mě si chtěl mít.
Tvůj dech se chvěl touhou
a Tvé srdce slyšela jsem bít.
"Miluji Tě", řekl jsi
a utrhnul kopretinu.
Vetknul jsi mi ji do vlasů
a pohladil mě po tváři.
Přivřela jsem oči...
Najednou ležím na své posteli...
Sama! Sama zamilovaná a pláču.
Až jednou uvidíš smutné,
zelené oči v davu,
vzpomeň si na neštastnou holku,
která Te miluje a čeká...
Čeká na kopretinu...
Zakloním hlavu a myslím na Tebe.
Zahlédla jsem kopretinu
a vzpomněla si...
Vzpomněla jsem si na sen, byl krásný.
Pršelo, chvěli jsem se zimou,
políbili jsme se...
Zapomněl jsi, že máš jinou,
jen mě si chtěl mít.
Tvůj dech se chvěl touhou
a Tvé srdce slyšela jsem bít.
"Miluji Tě", řekl jsi
a utrhnul kopretinu.
Vetknul jsi mi ji do vlasů
a pohladil mě po tváři.
Přivřela jsem oči...
Najednou ležím na své posteli...
Sama! Sama zamilovaná a pláču.
Až jednou uvidíš smutné,
zelené oči v davu,
vzpomeň si na neštastnou holku,
která Te miluje a čeká...
Čeká na kopretinu...
Chtěl bych být jen s tebou... (!!!... Tomyn ...!!!, 23. 10. 2007 07:53)
Chtěl bych být jen s tebou,
má duše tělo opouští,
myslel jsem, že našel jsem tu pravou,
teď jsem sám jak písek na poušti.
Chtěl jsem být jen s Tebou.
Každým dnem jsem toužil polibek Ti dát,
proč změnilo se všechno,
měl jsem Tě přece tak rád.
Nevim, co teď dělat mám,
čím dál hloub se propadám...
Proč člověk pláče nad láskou,
proč člověk tolik slibuje,
proč člověk žije v obrázku,
proč z celého srdce miluje.
Měl jsem šanci Ti to včera říct,
ale jsem prostě hloupý,
bojím se otevřít.
Kéž bych mohl vrátit čas,
kěž bych mohl vrátit tu lásku, co spojila nás.
Teď jsme si cizí, ani se neznáme,
každý se jinam koukáme.
Proč nejdeš za mnou a nechceš polibek mi dát,
vždyť ty to nevidiš jak tě mám pořád rád.
má duše tělo opouští,
myslel jsem, že našel jsem tu pravou,
teď jsem sám jak písek na poušti.
Chtěl jsem být jen s Tebou.
Každým dnem jsem toužil polibek Ti dát,
proč změnilo se všechno,
měl jsem Tě přece tak rád.
Nevim, co teď dělat mám,
čím dál hloub se propadám...
Proč člověk pláče nad láskou,
proč člověk tolik slibuje,
proč člověk žije v obrázku,
proč z celého srdce miluje.
Měl jsem šanci Ti to včera říct,
ale jsem prostě hloupý,
bojím se otevřít.
Kéž bych mohl vrátit čas,
kěž bych mohl vrátit tu lásku, co spojila nás.
Teď jsme si cizí, ani se neznáme,
každý se jinam koukáme.
Proč nejdeš za mnou a nechceš polibek mi dát,
vždyť ty to nevidiš jak tě mám pořád rád.
Tak jako... (Neluška, 22. 10. 2007 08:08)
Tak jako kapka vody touží stát se řekou,
tak jako kůrka chleba touží stát se měkkou,
tak i já toužím nebýt tím, čím zdám se být,
tak i já toužím dýchat, smát se - znovu žít.
Tak jako nic touží stát se něčím,
tak jako chvilka touží stát se věčnou,
tak i já nechci být jen něčím,
tak i já nechci tobě být jen slečnou.
Tak jako kámen touží stát se skálou.
tak i láska touží býti stálou,
tak i já toužím býti kráskou,
tak i já toužím stát se něčí láskou.
Tak jako oheň touží hořet ve vodě,
tak i já nevěřím už jen náhodě.
Tak jako hluk nestane se tichem,
tak jako Cassanova nestane se mnichem,
tak i já vím, že se jednou objevíš,
najdu tě, ty sen můj tak vyplníš.
tak jako kůrka chleba touží stát se měkkou,
tak i já toužím nebýt tím, čím zdám se být,
tak i já toužím dýchat, smát se - znovu žít.
Tak jako nic touží stát se něčím,
tak jako chvilka touží stát se věčnou,
tak i já nechci být jen něčím,
tak i já nechci tobě být jen slečnou.
Tak jako kámen touží stát se skálou.
tak i láska touží býti stálou,
tak i já toužím býti kráskou,
tak i já toužím stát se něčí láskou.
Tak jako oheň touží hořet ve vodě,
tak i já nevěřím už jen náhodě.
Tak jako hluk nestane se tichem,
tak jako Cassanova nestane se mnichem,
tak i já vím, že se jednou objevíš,
najdu tě, ty sen můj tak vyplníš.
Byl teplý večer první máj... (Neluška, 22. 10. 2007 07:35)
Byl teplý večer první máj,
když ses na mě podíval,
já do očí ti hleděla,
tvůj úmysl nevěděla.
Usmál si se na mě tiše,
motýlky jsem měla v břiše,
také jsem se usmála,
v lásku doufala.
Ukradl jsi mé pohledy,
ukradl jsi mé úsměvy
a já ti tolik věřila,
kvůli tobě zhřešila.
Však jaké bylo překvapení,
když zmizelo i to,
co není.
Zmizela už naše láska,
už nebyla jsem tvoje kráska.
Tys mi prostě lhal,
nic nedal a jen bral.
Ukradl si moje srdce
a já šla s tebou ruku v ruce.
teď trpím láskou a to mám za to,
že miluji jen tebe,zlato.
když ses na mě podíval,
já do očí ti hleděla,
tvůj úmysl nevěděla.
Usmál si se na mě tiše,
motýlky jsem měla v břiše,
také jsem se usmála,
v lásku doufala.
Ukradl jsi mé pohledy,
ukradl jsi mé úsměvy
a já ti tolik věřila,
kvůli tobě zhřešila.
Však jaké bylo překvapení,
když zmizelo i to,
co není.
Zmizela už naše láska,
už nebyla jsem tvoje kráska.
Tys mi prostě lhal,
nic nedal a jen bral.
Ukradl si moje srdce
a já šla s tebou ruku v ruce.
teď trpím láskou a to mám za to,
že miluji jen tebe,zlato.
Slzy (Sněhurka, 16. 10. 2007 20:12)
Pláč neutichající a přesto tak tichý,
teď zdáš se mi tak chladný a lichý.
Vím,že si žádnou z mých slz nezasloužíš.
Řekl jsi tu bolestnou věc-totiž,že dávno po mně netoužíš.
Chci přestat plakat,zapomenout,ale když tě vidím,nemůžu nic,
jen si na všechno krásné co bylo vzpomenout.
Ta bolest,která každým dnem mé srdce svírá
je tu pořád,stále tak čerstvá,tak živá.
Necítím nic,jen zlomené srdce,
nenávidím tě a miluji přece.
Kdy už to skončí,já stále se ptám,
už netuším,kde sílu brát,jak to vydržet mám.
Stékají po kapkách a každá z nich tolik bolí,
slzy to jsou láska smíšená se solí.
teď zdáš se mi tak chladný a lichý.
Vím,že si žádnou z mých slz nezasloužíš.
Řekl jsi tu bolestnou věc-totiž,že dávno po mně netoužíš.
Chci přestat plakat,zapomenout,ale když tě vidím,nemůžu nic,
jen si na všechno krásné co bylo vzpomenout.
Ta bolest,která každým dnem mé srdce svírá
je tu pořád,stále tak čerstvá,tak živá.
Necítím nic,jen zlomené srdce,
nenávidím tě a miluji přece.
Kdy už to skončí,já stále se ptám,
už netuším,kde sílu brát,jak to vydržet mám.
Stékají po kapkách a každá z nich tolik bolí,
slzy to jsou láska smíšená se solí.
Mé sny... (Sněhurka, 16. 10. 2007 20:04)
Do svých snů já chci tě zvát,
jak princezna v nich vypadat.
Tys miloval,
tys odešel,
však jiný v očích slzy měl.
jak princezna v nich vypadat.
Tys miloval,
tys odešel,
však jiný v očích slzy měl.
Nezabíjej mne, má Lásko... (Katka, 16. 10. 2007 08:24)
Nezabíjej mne, má Lásko,
já chci tu pro Tě žít,
tak miluj mne, má Lásko,
a dovol mi s Tebou být!
já chci tu pro Tě žít,
tak miluj mne, má Lásko,
a dovol mi s Tebou být!
Je ráno, mě však nechce se vstát... (Blanka, 14. 10. 2007 22:17)
Je ráno, mě však nechce se vstát,
je krásný den, ale nemám chuť se smát.
Tvář bledou mám a do breku mi je,
cítím chlad, srdce mi už skoro nebije.
S posledním setkáním skoro se zastavilo,
na tisíc kousků téměř se rozletělo.
je krásný den, ale nemám chuť se smát.
Tvář bledou mám a do breku mi je,
cítím chlad, srdce mi už skoro nebije.
S posledním setkáním skoro se zastavilo,
na tisíc kousků téměř se rozletělo.
Je noc a na nebi hvězdy jsou... (Blanka, 14. 10. 2007 17:19)
Je noc a na nebi hvězdy jsou,
zem je deštěm promoklá
a kam naše sny, kam jen jdou?
Odchází a neptají se nás,
mám chuť plakat a křičet,
cosi zemřelo v nás...
Nikdo se neptá - a jak si to vlastně chtěl?
Nikdo to nechápe,
už nemáš co včera si ještě měl.
Jsem prochladlá, Tvé objetí mrazí,
jsem tak strašně sama,
už nejsme si drazí...
Už nejsem Tvá a ty zas můj,
cosi ze mě odešlo s Tebou
a já tak moc chtěla křičet stůj...
Chtěla jsem Ti toho tolik říct,
tak moc Ti ublížit slovy,
a teď se to nedovíš nikdy víc.
Jak blázen ode mě utíkáš,
já s hlavou hrdě vztyčenou,
jsi zoufalý a nic neříkáš,
Proč? - Proč mě už nechceš mít rád?
Vím, že Ti to je líto,
že nechtěl sis se mnou jen hrát.
Tak pověz...PROČ?
zem je deštěm promoklá
a kam naše sny, kam jen jdou?
Odchází a neptají se nás,
mám chuť plakat a křičet,
cosi zemřelo v nás...
Nikdo se neptá - a jak si to vlastně chtěl?
Nikdo to nechápe,
už nemáš co včera si ještě měl.
Jsem prochladlá, Tvé objetí mrazí,
jsem tak strašně sama,
už nejsme si drazí...
Už nejsem Tvá a ty zas můj,
cosi ze mě odešlo s Tebou
a já tak moc chtěla křičet stůj...
Chtěla jsem Ti toho tolik říct,
tak moc Ti ublížit slovy,
a teď se to nedovíš nikdy víc.
Jak blázen ode mě utíkáš,
já s hlavou hrdě vztyčenou,
jsi zoufalý a nic neříkáš,
Proč? - Proč mě už nechceš mít rád?
Vím, že Ti to je líto,
že nechtěl sis se mnou jen hrát.
Tak pověz...PROČ?
Kouzlo lásky nepochopíš... (Blanka, 14. 10. 2007 17:17)
Kouzlo lásky nepochopíš,
jak ublížit, to víš,
zrádně Ty miluješ,
srdce mý zraňuješ,
Tvé oči mě uhranuly,
rozum mi zamotaly,
zdáli se mi věrný,
láska v barvě černý,
střípky z mýho srdíčka,
závoj smutku na víčka,
ty mlčíš, ani nevoláš,
pročpak to děláš?
Naivně a bláznivě
skočila jsem po hlavě
do nesmyslnýho snu,
trval jen pár dnů,
byly ale krásné, šťastné,
zbyly po nich jen oči smutné.
Kdo mi vrátí naději,
kdo umí říct upřímné „miluji“?
jak ublížit, to víš,
zrádně Ty miluješ,
srdce mý zraňuješ,
Tvé oči mě uhranuly,
rozum mi zamotaly,
zdáli se mi věrný,
láska v barvě černý,
střípky z mýho srdíčka,
závoj smutku na víčka,
ty mlčíš, ani nevoláš,
pročpak to děláš?
Naivně a bláznivě
skočila jsem po hlavě
do nesmyslnýho snu,
trval jen pár dnů,
byly ale krásné, šťastné,
zbyly po nich jen oči smutné.
Kdo mi vrátí naději,
kdo umí říct upřímné „miluji“?
Srdce mě bolí,co teď s ním... (Blanka, 14. 10. 2007 17:05)
Srdce mě bolí,co teď s ním ?
Už nevěřím Tvým hloupým lžím.
Byli jsme spolu a tys mě hřál,
osud nám ve všem krásně přál.
Ať se k nám zas láska vrátí,
proč mě to však stále trápí ?
Modré nebe nad námi bylo,
pověz mi,co nám z toho zbylo ?
Ty jsi měl mě a já měla Tebe,
teď už jen vídám černé nebe.
Červená růže řekne:mám Tě rád.
O tom se dnes může jenom zdát.
Sny jsou něco,čemu se krásně věří,
má to výhodu,ty Ti neublíží !
Už nevěřím Tvým hloupým lžím.
Byli jsme spolu a tys mě hřál,
osud nám ve všem krásně přál.
Ať se k nám zas láska vrátí,
proč mě to však stále trápí ?
Modré nebe nad námi bylo,
pověz mi,co nám z toho zbylo ?
Ty jsi měl mě a já měla Tebe,
teď už jen vídám černé nebe.
Červená růže řekne:mám Tě rád.
O tom se dnes může jenom zdát.
Sny jsou něco,čemu se krásně věří,
má to výhodu,ty Ti neublíží !
Já už nechci zklamání... (Jindřich, 14. 10. 2007 16:46)
Já už nechci zklamání, těch už bylo dost,
nejsem loutka na hraní, chci postavit ten most,
most do země lásky, srdce mé Tě rádo pohostí,
tam vztahy nejsou sázky a láska voní věrností.
nejsem loutka na hraní, chci postavit ten most,
most do země lásky, srdce mé Tě rádo pohostí,
tam vztahy nejsou sázky a láska voní věrností.
Je mi jako... (Jindřich, 14. 10. 2007 16:46)
Je mi jako stromu, co zmítán je bouří,
je mi jako sluhovi, co nadosmrti slouží,
je mi jako ptáčku, co zabíjí ho mráz,
je mi jako rybníku, co zničili mu hráz...
je mi jako sluhovi, co nadosmrti slouží,
je mi jako ptáčku, co zabíjí ho mráz,
je mi jako rybníku, co zničili mu hráz...
Dnes venku svítí slunce... (Blanka, 13. 10. 2007 15:41)
Dnes venku svítí slunce
A mě hřeje u srdce.
Za Tebou můj milý pospíchám,
Svět kolem sebe nevnímám.
Tolik se na Tebe těším,
Naráz hned běžím.
Najednou ten známy zvuk
A v uších jen divný hluk.
Já ležím na zemi,
Slunce není už na nebi.
Někdo se nade mnou sklání,
Kdo je to? Nemám zdání.
Potom Ty přicházíš,
Ale ještě nevíš, že o mě přicházíš.
Skláníš se nade mnou
A tiskneš ruku mou.
Svět se kolem točí,
Proč ti tečou slzy očí?
Ty mi neodpovídáš,
Jen ztěží mě vnímáš.
Už slyším sanity houkání,
Neboj se, oni mě snad zachrání,
Snad je ještě čas,
Mi budeme spolu zas.
Jsme pořád láskou spojeni,
Jen na chvilku budeme se vzdáleni.
I když si mě možná nevezmeš,
Nikdy na mě nezapomeneš.
Já budu stále s Tebou,
Promítat se Ti hlavou.
Zbohem moje lásko ... zbohem
A mě hřeje u srdce.
Za Tebou můj milý pospíchám,
Svět kolem sebe nevnímám.
Tolik se na Tebe těším,
Naráz hned běžím.
Najednou ten známy zvuk
A v uších jen divný hluk.
Já ležím na zemi,
Slunce není už na nebi.
Někdo se nade mnou sklání,
Kdo je to? Nemám zdání.
Potom Ty přicházíš,
Ale ještě nevíš, že o mě přicházíš.
Skláníš se nade mnou
A tiskneš ruku mou.
Svět se kolem točí,
Proč ti tečou slzy očí?
Ty mi neodpovídáš,
Jen ztěží mě vnímáš.
Už slyším sanity houkání,
Neboj se, oni mě snad zachrání,
Snad je ještě čas,
Mi budeme spolu zas.
Jsme pořád láskou spojeni,
Jen na chvilku budeme se vzdáleni.
I když si mě možná nevezmeš,
Nikdy na mě nezapomeneš.
Já budu stále s Tebou,
Promítat se Ti hlavou.
Zbohem moje lásko ... zbohem
Smutek (Lucinka, 12. 10. 2007 23:59)
Smutek v duši mám, srdce mě bolí, že jsi zůstal.Slzy s příchutí soli kvůli mě polykáš, mě to opravdu mrzí proč už nic neříkáš????
Láska je lehke nic... (Jindřich, 12. 10. 2007 20:57)
Láska je lehke nic co nejde jen tak vzít. Láska však těžká je když na tobě leží.
Láska je nekonečné štěstí zamilovaných a přesto bolí pálí a drtí moje srdce.
Láska je krásné objetí a schovává se v tajných úsměvech. Láska tě hřeje, když
beru ti tvou papučku v dechovce. Láska je teplo co mě i těch nestudenějších dnech hřálo.
Hřál mě tvůj úsměv na rtech a tvé zasněné oči. Láska byl posel dobrých zpráv, když psala
jsi mi zamilované SMS. Vždy poslalas mi kousek svého srdce, kousek sebe. Zprávy od tebe
vždy krásně voněly byť mobil tohle neumí. Naučila jsi ho smát. Láska teď mučí mě svou
samotou. Mě přes den doprovází teď tvůj smutný stín. Přes den vidím všude tvůj obličej. Už neusmívá se, je to jen maska bez tváře. Zbyla jen láska bez lásky. Však v noci vždy
se na mě usmíváš a já na tebe. Pohladím tě a jsem štastný. Ta chvilka spánku vydá za
tisic smutných dní bez tebe. Proč jen ve snu smím být s tebou. Láska mi v srdci hloubí
smutný labyrint. Proč milovat jsem chtěl a zároveň jsem zraňoval tvé city. Milion chyb
však asi nevýváží to, že tě mám rád. Cítil jsem již dlouho, že odcháziš a ztráciš se mi
v mlhách, však nikdy neměl jsem tu odvahu a jít tě hledat. Teď sám bloudím ve tmě
ztracený. Hledám tvé světlo jako dřív, když svítila jsi jako maják a já našel jsem tvůj
přístav lásky a naděje. Vždy pevně zakotvil jsem ve tvých vodách. Bylas pro mne klidné
moře. Spolu proplovali jsme hladce bok po boku na vlnách lásky. Potápím se ke dnu, ale
trvá to tak dlouho a stále držím se své naděje. Však malá svíčka uprostřed oceánu
dohořívá.
Láska je nekonečné štěstí zamilovaných a přesto bolí pálí a drtí moje srdce.
Láska je krásné objetí a schovává se v tajných úsměvech. Láska tě hřeje, když
beru ti tvou papučku v dechovce. Láska je teplo co mě i těch nestudenějších dnech hřálo.
Hřál mě tvůj úsměv na rtech a tvé zasněné oči. Láska byl posel dobrých zpráv, když psala
jsi mi zamilované SMS. Vždy poslalas mi kousek svého srdce, kousek sebe. Zprávy od tebe
vždy krásně voněly byť mobil tohle neumí. Naučila jsi ho smát. Láska teď mučí mě svou
samotou. Mě přes den doprovází teď tvůj smutný stín. Přes den vidím všude tvůj obličej. Už neusmívá se, je to jen maska bez tváře. Zbyla jen láska bez lásky. Však v noci vždy
se na mě usmíváš a já na tebe. Pohladím tě a jsem štastný. Ta chvilka spánku vydá za
tisic smutných dní bez tebe. Proč jen ve snu smím být s tebou. Láska mi v srdci hloubí
smutný labyrint. Proč milovat jsem chtěl a zároveň jsem zraňoval tvé city. Milion chyb
však asi nevýváží to, že tě mám rád. Cítil jsem již dlouho, že odcháziš a ztráciš se mi
v mlhách, však nikdy neměl jsem tu odvahu a jít tě hledat. Teď sám bloudím ve tmě
ztracený. Hledám tvé světlo jako dřív, když svítila jsi jako maják a já našel jsem tvůj
přístav lásky a naděje. Vždy pevně zakotvil jsem ve tvých vodách. Bylas pro mne klidné
moře. Spolu proplovali jsme hladce bok po boku na vlnách lásky. Potápím se ke dnu, ale
trvá to tak dlouho a stále držím se své naděje. Však malá svíčka uprostřed oceánu
dohořívá.
Nevím jak Tě oslovit... (Blanka, 12. 10. 2007 20:53)
Ahoj...
Nevím jak Tě oslovit - už nevím jak. Dala jsem Ti už všechna oslovení a jména a Ty...teď už je to stejně jedno...
Teď, už všechno víš...ne ode mě, ale víš to - všechno. Víš co cítím, o kom sním a snad možná dokonce i kdo nebo jaká jsem...
Netuším, jestli utíkáš ze strachu, z toho co k Tobě cítím, ale utíkáš. Od chvíle, co jsi se všechno dozvěděl jsi se změnil...stal se z Tebe někdo jiný...utíkáš snad před city za maskou zrádce a povrchního parchanta, kterým nejsi a nikdy jsi nebyl? Nebudu se vnucovat - nejsem taková.
Dokážu milovat čistě a upřímně, ale v to Ty nevěříš - nevěříš mi...a to bolí, bolí mnohem víc než skutečnost, že se mnou nebudeš - už ani jako kamarád...
Pořád nechápu proč, proč jsi to udělal - doufám, že jsi se skvěle bavil, když jsi psal jak moc Ti chybím, jak se na mě těšíš a oslovoval mě miláčku...a potom se ani neozval.
Jaký je to pocit, chtít po ostatních upřímnost, ale sám jim do očí lhát?
Víš, co je však zvláštní - i přes tohle, přeze všechno Tě pořád miluju - pořád stejně moc. I když tím ubližuju sama sobě. Kdysi jsi mi řekl: "Žij dnes a bojuj zítra." Zkus se tím řídit i Ty...žij dnes - miluj, veř a doufej...občas se zklameš, ale to patří k životu...nejdřív musíš začít žít a až potom je za co bojovat...
Jednou pochopíš...pochopíš co jsem k Tobě cítila a cítím...třeba si potom uvědomíš kolika lidem jsi svým chováním ublížil.
S láskou...
Nevím jak Tě oslovit - už nevím jak. Dala jsem Ti už všechna oslovení a jména a Ty...teď už je to stejně jedno...
Teď, už všechno víš...ne ode mě, ale víš to - všechno. Víš co cítím, o kom sním a snad možná dokonce i kdo nebo jaká jsem...
Netuším, jestli utíkáš ze strachu, z toho co k Tobě cítím, ale utíkáš. Od chvíle, co jsi se všechno dozvěděl jsi se změnil...stal se z Tebe někdo jiný...utíkáš snad před city za maskou zrádce a povrchního parchanta, kterým nejsi a nikdy jsi nebyl? Nebudu se vnucovat - nejsem taková.
Dokážu milovat čistě a upřímně, ale v to Ty nevěříš - nevěříš mi...a to bolí, bolí mnohem víc než skutečnost, že se mnou nebudeš - už ani jako kamarád...
Pořád nechápu proč, proč jsi to udělal - doufám, že jsi se skvěle bavil, když jsi psal jak moc Ti chybím, jak se na mě těšíš a oslovoval mě miláčku...a potom se ani neozval.
Jaký je to pocit, chtít po ostatních upřímnost, ale sám jim do očí lhát?
Víš, co je však zvláštní - i přes tohle, přeze všechno Tě pořád miluju - pořád stejně moc. I když tím ubližuju sama sobě. Kdysi jsi mi řekl: "Žij dnes a bojuj zítra." Zkus se tím řídit i Ty...žij dnes - miluj, veř a doufej...občas se zklameš, ale to patří k životu...nejdřív musíš začít žít a až potom je za co bojovat...
Jednou pochopíš...pochopíš co jsem k Tobě cítila a cítím...třeba si potom uvědomíš kolika lidem jsi svým chováním ublížil.
S láskou...
Snad každou noc... (Blanka, 12. 10. 2007 20:49)
Snad každou noc
volám k tobě o pomoc.
Však ty mě nevnímáš,
pro jinou oči máš.
Před každým snem šeptám tvé jméno
a doufám, že bude splněno.
Co? Mé tajné přání, že alespoň ve snu
dojdu k tobě a jen tiše hlesnu:
"Miluji tě lásko a srdce mě bolí znova,
když vím, že jiné dívce říkáš ta dvě slova."
Mnoho nocí jsem čekala ten sen,
až konečně přišel a já dodnes nevím, kdo byl ten,
ten někdo, co měl tu čest,
hrát hlavní roli jménem Trest.
V tom tajemném snu mi vyznal lásku on,
však ten sen skončil a v mém srdci zvon
se roztřásl a dnes je to už přesně rok
a já stále nemohu, zastavit mých slzí tok.
Dnes přála bych si nesnít, ten už rok starý sen,
pak neměla bych důvod, šeptat tvé jménocelý den.
volám k tobě o pomoc.
Však ty mě nevnímáš,
pro jinou oči máš.
Před každým snem šeptám tvé jméno
a doufám, že bude splněno.
Co? Mé tajné přání, že alespoň ve snu
dojdu k tobě a jen tiše hlesnu:
"Miluji tě lásko a srdce mě bolí znova,
když vím, že jiné dívce říkáš ta dvě slova."
Mnoho nocí jsem čekala ten sen,
až konečně přišel a já dodnes nevím, kdo byl ten,
ten někdo, co měl tu čest,
hrát hlavní roli jménem Trest.
V tom tajemném snu mi vyznal lásku on,
však ten sen skončil a v mém srdci zvon
se roztřásl a dnes je to už přesně rok
a já stále nemohu, zastavit mých slzí tok.
Dnes přála bych si nesnít, ten už rok starý sen,
pak neměla bych důvod, šeptat tvé jménocelý den.
Oči máš jak srnka... (Blanka, 12. 10. 2007 20:47)
Oči máš jak srnka
co ztratila se v poli.
Stačí jeden pohled
a u srdce mne bolí.
Zrovna jako při lovu
čiší ti z nich strach,
že jedna rána myslivce
promění tě v prach.
Ta rána tebe minula
a mé srdce je cíl.
Máš štěstí - já jsem skonala,
aby ty jsi žil.
co ztratila se v poli.
Stačí jeden pohled
a u srdce mne bolí.
Zrovna jako při lovu
čiší ti z nich strach,
že jedna rána myslivce
promění tě v prach.
Ta rána tebe minula
a mé srdce je cíl.
Máš štěstí - já jsem skonala,
aby ty jsi žil.
Tvé oči jako tisíc šípů... (Blanka, 12. 10. 2007 08:39)
Tvé oči jako tisíc šípů,
tvůj smích jako nekonečný pád,
tvůj hlas jako hořkost světa,
moje vzpomínky jako krutá bouře,
Ty celá ve stínu mého snění,
tam kde život životem
bez Tebe není.
Láska..ta proradná
zničená, zkažená..
Láska..ta láska jen pouhá
růže zlomená..
Láska..ta zhrzená,
navěky vysněná..
Jen kaluže smáčených křídel..
láska,ta smrtící rána
za úsvitu..
Láska,ta prudká a ubohá,
láska..ta růže co uvadá.
Láska,ta slova, ty city..
láska..kde já jsem jsi Ty.
Láska ta obrovská lež,
které stejně věřit chceš..
tvůj smích jako nekonečný pád,
tvůj hlas jako hořkost světa,
moje vzpomínky jako krutá bouře,
Ty celá ve stínu mého snění,
tam kde život životem
bez Tebe není.
Láska..ta proradná
zničená, zkažená..
Láska..ta láska jen pouhá
růže zlomená..
Láska..ta zhrzená,
navěky vysněná..
Jen kaluže smáčených křídel..
láska,ta smrtící rána
za úsvitu..
Láska,ta prudká a ubohá,
láska..ta růže co uvadá.
Láska,ta slova, ty city..
láska..kde já jsem jsi Ty.
Láska ta obrovská lež,
které stejně věřit chceš..
Ty dny a krásné noci... (Blanka, 12. 10. 2007 08:37)
Ty dny a krásné noci s tebou strávené,
jsou nenávratně pryč.
Zdá se mi, že se cítíš semnou tak otráveně,
a že nevíš jak mi to říct.
Já nebudu už ta,
která vede Tvoje srdce ke mě.
Už budu to zas já,
co příště řekne to své NE!
Říkal si že rád mě máš,
a já hloupá myslela, že tímto chceš mě mít.
Jenže tys nemyslel na nás,
proto za jinou si už můžeš jít.
Život mám jen jeden,
a čas letí jako šíp.
Rozhodla jsem se ze dne na den,
že bez Tvých slibů, bude mi zas líp.
Snášela jsem to už dlouho,
už nemůžu dál.
Stačí mi říct větou pouhou,
že nejsem ta, kterou sis tak přál..
jsou nenávratně pryč.
Zdá se mi, že se cítíš semnou tak otráveně,
a že nevíš jak mi to říct.
Já nebudu už ta,
která vede Tvoje srdce ke mě.
Už budu to zas já,
co příště řekne to své NE!
Říkal si že rád mě máš,
a já hloupá myslela, že tímto chceš mě mít.
Jenže tys nemyslel na nás,
proto za jinou si už můžeš jít.
Život mám jen jeden,
a čas letí jako šíp.
Rozhodla jsem se ze dne na den,
že bez Tvých slibů, bude mi zas líp.
Snášela jsem to už dlouho,
už nemůžu dál.
Stačí mi říct větou pouhou,
že nejsem ta, kterou sis tak přál..
Přemýšlím proč sama jsem... (Blanka, 12. 10. 2007 08:36)
Přemýšlím proč sama jsem už skoro rok,
proč to tak musí být.
Připadám si jak nějaký cvok,
který o té pravé lásce dokáže jen snít.
Kdo ukáže mi že život je krásný,
a že má cenu ho dál žít a prožít.
Už nechci snít jen krásné sny,
už pro někoho potřebuji tu být a žít.
Žít pro lásku,
a lásku dávat.
Odhodit falešnou masku,
a ráno vedle toho druhého vstávat.
Žít na plno každý den,
z jistotou že tu pro někoho jsem.
Jen to by byl pro mě ten krásný sen,
já a ty, prostě my dva spolu v něm.
Nestydět se za to jací jsme byly,
za naše study i hříchy.
Každý z nás děláme občas chyby,
proto ale nemusíme uctívat mnichy.
Užívat si to už pro mě není,
to nemá pro mě budoucnost.
Potřebuji chlapa co život mi změní,
a co lásku hledá a né sexuální laskavost.
proč to tak musí být.
Připadám si jak nějaký cvok,
který o té pravé lásce dokáže jen snít.
Kdo ukáže mi že život je krásný,
a že má cenu ho dál žít a prožít.
Už nechci snít jen krásné sny,
už pro někoho potřebuji tu být a žít.
Žít pro lásku,
a lásku dávat.
Odhodit falešnou masku,
a ráno vedle toho druhého vstávat.
Žít na plno každý den,
z jistotou že tu pro někoho jsem.
Jen to by byl pro mě ten krásný sen,
já a ty, prostě my dva spolu v něm.
Nestydět se za to jací jsme byly,
za naše study i hříchy.
Každý z nás děláme občas chyby,
proto ale nemusíme uctívat mnichy.
Užívat si to už pro mě není,
to nemá pro mě budoucnost.
Potřebuji chlapa co život mi změní,
a co lásku hledá a né sexuální laskavost.
PTÁM SE... (Jindřich, 12. 10. 2007 08:34)
Ptám se Tebe,
co se stalo.
Ptám se nebe,
co to znamenalo.
Ptám se na nebi hvězd,
proč sis se mnou jen hrál.
Ptám se klikatých cest,
proč jsi mi pořád lhal.
Ptám se kapek rosy,
proč Tě milovat musím.
Ptám se zbloudilé vosy,
proč se tou láskou dusím.
Ptám se vlčích máků,
proč má duše stále trpí.
Ptám se v rybníce raků,
proč mé srdce v nešťastné lásce se topí.
Ptám se Tě ptám,
v hlavě tisíc otázek mám...
Budu se ptát ve dne,
budu se ptát v noci.
Proč se mi vždy láska vyhne,
proč mi není pomoci.
Budu se ptát pořád,
protože jsi strašný neřád.
co se stalo.
Ptám se nebe,
co to znamenalo.
Ptám se na nebi hvězd,
proč sis se mnou jen hrál.
Ptám se klikatých cest,
proč jsi mi pořád lhal.
Ptám se kapek rosy,
proč Tě milovat musím.
Ptám se zbloudilé vosy,
proč se tou láskou dusím.
Ptám se vlčích máků,
proč má duše stále trpí.
Ptám se v rybníce raků,
proč mé srdce v nešťastné lásce se topí.
Ptám se Tě ptám,
v hlavě tisíc otázek mám...
Budu se ptát ve dne,
budu se ptát v noci.
Proč se mi vždy láska vyhne,
proč mi není pomoci.
Budu se ptát pořád,
protože jsi strašný neřád.
Jsem pro Tebe jen vzduch... (Blanka, 12. 10. 2007 07:41)
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Proč mi neodpovíš?
Je to jak začarovaný kruh.
Proč tu strašnou pravdu nevyslovíš?
Nebo se snad mýlím?
A jen vzduch nejsem?
Často propadám dlouhým chvílím.
Sama sebe se ptám: Kdo jsem?
To ani já sama nevím jistě.
Možná jsem jen ten vzduch...
Možná se to dozvím někdy příště.
Možná ví to jen bůh...
Tak odpověz na otázku moji:
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Čeho se Tvoje duše bojí?
Je snad i kolem Tebe začarovaný kruh?
Prosím, řekni mi to.
Nechci abys mi už lhal.
Je Ti mě snad líto?
Nemusí, i bez Tebe jde život dál.
...Doufám...Snad půjde dál...
I když už nic jako dřív nebude.
Jenom sis se mnou hrál.
Pouhá vzpomínka na Tebe v srdci mi zbude.
Ale teď, uvnitř sebe stále Tě mám.
Miluji Tě...Nemiluji Tě...Kdoví?
Srdce svého dokola se ptám...
Třeba mi to někdy poví.
Snad...Až ta správná chvíle přijde.
Snad i Ty mi odpověď na mou otázku dáš.
V téhle skličující nejistotě dál žít nejde.
Z čeho pořád strach máš?
Tak už mi odpověz, prosím.
Co pro Tebe znamenám?
V srdci Tě stále nosím.
A s nadějí večer usínám.
Nevím, jestli se Tvé odpovědi někdy dočkám.
Ale já mám času dost...
Já si klidně počkám.
Jen mám v srdci neustále lítost.
Tak neboj se mi to říct.
Vždyť na to máš povahu.
Nechci po Tobě nic víc.
Nebo snad nemáš odvahu?
Ale notak...
Nebuď přece srab.
Chovej se trochu mužně!
Chovej se jako chlap!
...řekni mi pravdu prosím...
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Proč mi neodpovíš?
Je to jak začarovaný kruh.
Proč tu strašnou pravdu nevyslovíš?
Nebo se snad mýlím?
A jen vzduch nejsem?
Často propadám dlouhým chvílím.
Sama sebe se ptám: Kdo jsem?
To ani já sama nevím jistě.
Možná jsem jen ten vzduch...
Možná se to dozvím někdy příště.
Možná ví to jen bůh...
Tak odpověz na otázku moji:
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Čeho se Tvoje duše bojí?
Je snad i kolem Tebe začarovaný kruh?
Prosím, řekni mi to.
Nechci abys mi už lhal.
Je Ti mě snad líto?
Nemusí, i bez Tebe jde život dál.
...Doufám...Snad půjde dál...
I když už nic jako dřív nebude.
Jenom sis se mnou hrál.
Pouhá vzpomínka na Tebe v srdci mi zbude.
Ale teď, uvnitř sebe stále Tě mám.
Miluji Tě...Nemiluji Tě...Kdoví?
Srdce svého dokola se ptám...
Třeba mi to někdy poví.
Snad...Až ta správná chvíle přijde.
Snad i Ty mi odpověď na mou otázku dáš.
V téhle skličující nejistotě dál žít nejde.
Z čeho pořád strach máš?
Tak už mi odpověz, prosím.
Co pro Tebe znamenám?
V srdci Tě stále nosím.
A s nadějí večer usínám.
Nevím, jestli se Tvé odpovědi někdy dočkám.
Ale já mám času dost...
Já si klidně počkám.
Jen mám v srdci neustále lítost.
Tak neboj se mi to říct.
Vždyť na to máš povahu.
Nechci po Tobě nic víc.
Nebo snad nemáš odvahu?
Ale notak...
Nebuď přece srab.
Chovej se trochu mužně!
Chovej se jako chlap!
...řekni mi pravdu prosím...
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Tvé krásné oči... (Jindřich, 12. 10. 2007 07:14)
Tvé krásné oči,
mé řádky četly,
naše dvě srdce se
přitom střetly.
A to moje zajásalo,
tomu tvému lásku dalo,
To tvé ji nepřijalo,
moje z toho churavělo.
I když Ti to líto bylo,
moje srdce se zlomilo,
i když ho teď puklé mám,
stále tě v něm nosívám.
Všude slýchám spoustu lží,
o tom že snad máš mě ráda.
Jak krásně se těm lžím věří,
když tak krutá je pravda.
Ať už máš ráda kohokoliv,
mé city se nezmění.
Milovat tě stále budu,
I když si nejsme souzeni!!!
mé řádky četly,
naše dvě srdce se
přitom střetly.
A to moje zajásalo,
tomu tvému lásku dalo,
To tvé ji nepřijalo,
moje z toho churavělo.
I když Ti to líto bylo,
moje srdce se zlomilo,
i když ho teď puklé mám,
stále tě v něm nosívám.
Všude slýchám spoustu lží,
o tom že snad máš mě ráda.
Jak krásně se těm lžím věří,
když tak krutá je pravda.
Ať už máš ráda kohokoliv,
mé city se nezmění.
Milovat tě stále budu,
I když si nejsme souzeni!!!
Proč... (Blanka, 12. 10. 2007 07:12)
Proč zase vyhnulo se mi štěstí?
Proč osud udeřil mě tvrdou pěstí?
Proč nepoznala jsem nikdy skutečnou lásku?
Proč můj život připomíná prohranou sázku?
Proč nedokážu přestat myslet na Tebe?
Proč každou noc modlím se do nebe?
Proč jen musela jsem Tě potkat?
Proč musel jsi mé srdce hlubokou láskou protkat?
Proč nikdy nikdo nevyslyší moje přání a touhy?
Proč smutek ve mně je nepřekonatelně dlouhý?
Proč není mi dopřáno dívat se na svět skrz růžové brýle?
Proč nemůžu prožívat také radostné chvíle?
Proč už neumím se ze srdce smát?
Proč musím i sama sobě lhát?
Proč tohle všechno se děje?
Proč můj život tímhle směrem spěje?
Proč...proč musím se dokola ptát?
Tak proč...když už nemám sílu se s osudem prát?
Proč osud udeřil mě tvrdou pěstí?
Proč nepoznala jsem nikdy skutečnou lásku?
Proč můj život připomíná prohranou sázku?
Proč nedokážu přestat myslet na Tebe?
Proč každou noc modlím se do nebe?
Proč jen musela jsem Tě potkat?
Proč musel jsi mé srdce hlubokou láskou protkat?
Proč nikdy nikdo nevyslyší moje přání a touhy?
Proč smutek ve mně je nepřekonatelně dlouhý?
Proč není mi dopřáno dívat se na svět skrz růžové brýle?
Proč nemůžu prožívat také radostné chvíle?
Proč už neumím se ze srdce smát?
Proč musím i sama sobě lhát?
Proč tohle všechno se děje?
Proč můj život tímhle směrem spěje?
Proč...proč musím se dokola ptát?
Tak proč...když už nemám sílu se s osudem prát?
Mělas ho ráda... (Blanka, 11. 10. 2007 10:25)
Mělas ho ráda
měl tě rád
teď už má jinou tak jí ho přej
a řekni jí
že lepšího už nemohla si přát
i když tys ho měla nejraděj
Mělas ho ráda
měl tě rád
teď už je láska průsvitná jak dým
on teď má jinou nač si lhát
a tebe to trápí já vím
Snad tě měl rád a víc už nic
bylas mu vším co se nedá vzít
a mohl možná všechno mít
je to těžké neplakej
když se slzy dero do očí
Mělas ho ráda měl tě rád
teď už se sotva otočí
mělas půvab princezen
a připadal ti jako král
zatím to však byl jen sen
který se vám dvěma zdál
přála sis aby byl věčný snad
teď skončil tak netrap se už víc
mělas ho ráda měl tě rád
a to je snad víc než pohé nic
měl tě rád
teď už má jinou tak jí ho přej
a řekni jí
že lepšího už nemohla si přát
i když tys ho měla nejraděj
Mělas ho ráda
měl tě rád
teď už je láska průsvitná jak dým
on teď má jinou nač si lhát
a tebe to trápí já vím
Snad tě měl rád a víc už nic
bylas mu vším co se nedá vzít
a mohl možná všechno mít
je to těžké neplakej
když se slzy dero do očí
Mělas ho ráda měl tě rád
teď už se sotva otočí
mělas půvab princezen
a připadal ti jako král
zatím to však byl jen sen
který se vám dvěma zdál
přála sis aby byl věčný snad
teď skončil tak netrap se už víc
mělas ho ráda měl tě rád
a to je snad víc než pohé nic
Proč sis musel s mými city jen hrát... (Jindřich, 11. 10. 2007 10:12)
Proč sis musel s mými city jen hrát?
Dodnes se to mé srdce snaží ustát.
Já už se nedokážu přestat ptát.
Musím i neustále sama sobě lhát.
Začínám se své budoucnosti víc a víc bát.
Já už nemám sílu se s osudem prát.
Vedu s ním boj, který snad ani nemůžu vyhrát.
Kdybych si tak mohla něco přát...
Já chtěla bych se Tvou "slečnou" stát.
Zahrnout Tě city a svou lásku Ti dát...
Být Tvou oporou, s Tebou se smát...
Tak proč mě nemáš taky rád???
Dodnes se to mé srdce snaží ustát.
Já už se nedokážu přestat ptát.
Musím i neustále sama sobě lhát.
Začínám se své budoucnosti víc a víc bát.
Já už nemám sílu se s osudem prát.
Vedu s ním boj, který snad ani nemůžu vyhrát.
Kdybych si tak mohla něco přát...
Já chtěla bych se Tvou "slečnou" stát.
Zahrnout Tě city a svou lásku Ti dát...
Být Tvou oporou, s Tebou se smát...
Tak proč mě nemáš taky rád???
Já už nechci žít... (Blanka, 11. 10. 2007 08:25)
Já už nechci žít,
na co je mi život,
když tě nesmím mít?
Proč to tak bolí?
Srdce se mi drolí,
Chtěla bych tě mít,
teď o tom můžu jen snít,
na papír padaj slzy,
vrátíš se mi brzy?
Nechci se už trápit,
ale ty se nechceš vrátit!
Nemáš mě rád
a už mě nechceš znát,
a tak pláču.....
proč si mě naučil milovat???
na co je mi život,
když tě nesmím mít?
Proč to tak bolí?
Srdce se mi drolí,
Chtěla bych tě mít,
teď o tom můžu jen snít,
na papír padaj slzy,
vrátíš se mi brzy?
Nechci se už trápit,
ale ty se nechceš vrátit!
Nemáš mě rád
a už mě nechceš znát,
a tak pláču.....
proč si mě naučil milovat???
Minulost je pro mě zlá... (Blanka, 10. 10. 2007 10:45)
Minulost je pro mě zlá,
nedá mi vůbec spát.
Přítomnost je ještě horší,
vzpomínky se mi stále vrací.
Bojím se budoucnosti,
nevím,
kolik ta mi přinese bolesti.
nedá mi vůbec spát.
Přítomnost je ještě horší,
vzpomínky se mi stále vrací.
Bojím se budoucnosti,
nevím,
kolik ta mi přinese bolesti.
Bojuji v předem prohrané válce... (Blanka, 10. 10. 2007 10:44)
Bojuji v předem prohrané válce.
Proč stále mám smůlu v lásce?
Nedokážu přestat myslet na tebe,
nemůžu se dívat na hvězdné nebe.
Zapomněla jsem, jak se smát,
nepřestala jsem se tvých očí bát.
Bojím se našeho dalšího setkání,
potichu ke mně doléhá klekání.
Vím, že na ni teď myslíš a chceš jenom s ní být,
tak proč sis musel mé srdce vzít?
Nepřestanu o tebe bojovat,
i když vím, že nemám právo tě milovat.
Prosím hvězdy i měsíc, ať zpátky mi tě vrátí,
světlé dny smíchu se pomalu krátí.
Vím, že už se nevrátíš, dávno mi nepatří tvé srdce,
proč jenom ta zatracená láska chutná tak trpce?
Jak tohle skončí - ptám se sama sebe,
z mé černé budoucnosti mě celé tělo zebe.
Toužím po tvém pevném objetí,
tak proč mě tahle noční můra drží ve svém zajetí?
V černé depresi pomalu se topím,
o odpuštění tvé srdce prosím.
Proč nejde vrátit čas - ptám se měsíce,
proč neznám jedinou cestu od tebe, když jich jsou tisíce.
Nechceš mi ublížit, přesto mé srdce umírá,
cítím, že tvé srdce se pro to mé zavírá.
Chybíš mi, ani nevíš jak,
proč jenom tě musím znát?
Proč stále mám smůlu v lásce?
Nedokážu přestat myslet na tebe,
nemůžu se dívat na hvězdné nebe.
Zapomněla jsem, jak se smát,
nepřestala jsem se tvých očí bát.
Bojím se našeho dalšího setkání,
potichu ke mně doléhá klekání.
Vím, že na ni teď myslíš a chceš jenom s ní být,
tak proč sis musel mé srdce vzít?
Nepřestanu o tebe bojovat,
i když vím, že nemám právo tě milovat.
Prosím hvězdy i měsíc, ať zpátky mi tě vrátí,
světlé dny smíchu se pomalu krátí.
Vím, že už se nevrátíš, dávno mi nepatří tvé srdce,
proč jenom ta zatracená láska chutná tak trpce?
Jak tohle skončí - ptám se sama sebe,
z mé černé budoucnosti mě celé tělo zebe.
Toužím po tvém pevném objetí,
tak proč mě tahle noční můra drží ve svém zajetí?
V černé depresi pomalu se topím,
o odpuštění tvé srdce prosím.
Proč nejde vrátit čas - ptám se měsíce,
proč neznám jedinou cestu od tebe, když jich jsou tisíce.
Nechceš mi ublížit, přesto mé srdce umírá,
cítím, že tvé srdce se pro to mé zavírá.
Chybíš mi, ani nevíš jak,
proč jenom tě musím znát?
Zničil jsi mě... (Blanka, 10. 10. 2007 10:43)
Zničil jsi mě,
teď prázdná jsem,
byl to jenom hloupý sen.
Ty chvíle podzimní,
kdy jsem svou hlavu v tvém klínu měla,
lechtal jsi mě stéblem trávy
a já se uvnitř celá chvěla.
Ty časy už jsou dávno pryč.
Já nevěřím už na lásku,
jenom na bolest a utrpení.
V mém srdci už pro štestí,
pro radosti místa není...
teď prázdná jsem,
byl to jenom hloupý sen.
Ty chvíle podzimní,
kdy jsem svou hlavu v tvém klínu měla,
lechtal jsi mě stéblem trávy
a já se uvnitř celá chvěla.
Ty časy už jsou dávno pryč.
Já nevěřím už na lásku,
jenom na bolest a utrpení.
V mém srdci už pro štestí,
pro radosti místa není...
Láska je krásná a je to dar... (Blanka, 10. 10. 2007 07:19)
Láska je krásná a je to dar,
láska je všechno,cos mi kdy dal.
Teď už ji nedáváš,teď už ji chceš zpět,
zničil jsi všechno,zničils' náš svět.
Láska je bolest láska je žal,
už nechci cítit cos mi kdy dal.
Zastavit čas,vrátit ho zpět,
aby už nebyl náš hloupej svět.
To bych si přála,tohle chci moc
už nechci brečet každičkou noc.
Láska je zákon,láska je hra.
Láska je sázka-dobrá i zlá!
láska je všechno,cos mi kdy dal.
Teď už ji nedáváš,teď už ji chceš zpět,
zničil jsi všechno,zničils' náš svět.
Láska je bolest láska je žal,
už nechci cítit cos mi kdy dal.
Zastavit čas,vrátit ho zpět,
aby už nebyl náš hloupej svět.
To bych si přála,tohle chci moc
už nechci brečet každičkou noc.
Láska je zákon,láska je hra.
Láska je sázka-dobrá i zlá!
Listuji stránkami objemné knížky... (Blanka, 09. 10. 2007 09:28)
Listuji stránkami objemné knížky
Slovo minulost v názvu má
Jsou v ní zapsány všechny mé hříšky
Myšlenky, slova odporná
Minulé časy vzpomínkou voní
Sladkou i slanou příchutí
Stýská se ti, vzpomínáš na ni,
zvláštně ti život ochutí
Přítomnost je to, co máš teď
Pro co bys měla zkusit žít
Nechat plynout srdeční tep
A doušky štěstí jenom pít
Je tu však něco, co ti v tom brání
Maličkost, co trápí Tě
Znají to dobře všichni tví známí
Myšlenku, co stíhá Tě
Máš touhu změnit sebe
Máš touhu změnit svět
Zatratit touhu, co zebe
Utrhnout růže květ
Ne vždycky mění se lehce
Stojí tě to mnoho sil
A ta osoba, co tě nechce
Našla si svůj cíl...
Ty však nejsi tou cílovou metou
Nejsi cenou vítězů
Tvoje city na zem smetou
Hrstí smutných výrazů...
Slovo minulost v názvu má
Jsou v ní zapsány všechny mé hříšky
Myšlenky, slova odporná
Minulé časy vzpomínkou voní
Sladkou i slanou příchutí
Stýská se ti, vzpomínáš na ni,
zvláštně ti život ochutí
Přítomnost je to, co máš teď
Pro co bys měla zkusit žít
Nechat plynout srdeční tep
A doušky štěstí jenom pít
Je tu však něco, co ti v tom brání
Maličkost, co trápí Tě
Znají to dobře všichni tví známí
Myšlenku, co stíhá Tě
Máš touhu změnit sebe
Máš touhu změnit svět
Zatratit touhu, co zebe
Utrhnout růže květ
Ne vždycky mění se lehce
Stojí tě to mnoho sil
A ta osoba, co tě nechce
Našla si svůj cíl...
Ty však nejsi tou cílovou metou
Nejsi cenou vítězů
Tvoje city na zem smetou
Hrstí smutných výrazů...
Proč zrovna ty mi tohle děláš... (Blanka, 09. 10. 2007 08:28)
Proč zrovna ty mi tohle děláš?
Nevíš, že tím všechny moje sny trháš?
Nevíš? Já Ti o nich znovu neřekla...
Ze strachu...Tvé odpovědi bych se asi zalekla...?
Už jsi na vše zapomněl? Mám strach...
Všechny city rozplynuly se snad jak prach?
Tohle mi neříkej, prosím...
Já Tebe uvnitř srdce stále nosím...
Budím se uprostřed noci...
Ne, to ne...už mi snad není pomoci!?
Myslím jen na Tebe, nemůžu spát...
Sny o Tobě chtěla bych si nechat zdát...
Není to správné!!! Já vím, že tohle nesmím...
Tak proč si v mysli společnou budoucnost kreslím?
Probuď se holka...tohle není sen...
Jen realita...a s ní další přicházející den...
ON nepatří do těchto dnů...
ON je jen přáním tvých snů...
Nevíš, že tím všechny moje sny trháš?
Nevíš? Já Ti o nich znovu neřekla...
Ze strachu...Tvé odpovědi bych se asi zalekla...?
Už jsi na vše zapomněl? Mám strach...
Všechny city rozplynuly se snad jak prach?
Tohle mi neříkej, prosím...
Já Tebe uvnitř srdce stále nosím...
Budím se uprostřed noci...
Ne, to ne...už mi snad není pomoci!?
Myslím jen na Tebe, nemůžu spát...
Sny o Tobě chtěla bych si nechat zdát...
Není to správné!!! Já vím, že tohle nesmím...
Tak proč si v mysli společnou budoucnost kreslím?
Probuď se holka...tohle není sen...
Jen realita...a s ní další přicházející den...
ON nepatří do těchto dnů...
ON je jen přáním tvých snů...
Má cestička vysněná... (Jindřich, 09. 10. 2007 07:18)
Má cestička vysněná
není jen tak bez jména!
Čí jméno v srdci nosím
je velké M a o lásku se ho celý život prosím.
Prosím se ho ať rád mě má,
ale on mnou jen pohrdá!
není jen tak bez jména!
Čí jméno v srdci nosím
je velké M a o lásku se ho celý život prosím.
Prosím se ho ať rád mě má,
ale on mnou jen pohrdá!
Proč... (Blanka, 06. 10. 2007 11:55)
Proč láska skoro vždycky bolí?
Proč už nemám slzy pro pláč?
Najednou je všechno k smíchu, ale je to hořký smích, něco jako černý humor na který slova nestačí. Láska bez druhého je jako jaro bez rozkvetlých stromů,léto bez sluníčka, podzim bez opadaných barevných listů, jako zima bez sněhu a každá vteřina se stává rokem, když ho nemáš u sebe a kolik roků uplyne, než se zase držíte v náručí.
Proč už nemám slzy pro pláč?
Najednou je všechno k smíchu, ale je to hořký smích, něco jako černý humor na který slova nestačí. Láska bez druhého je jako jaro bez rozkvetlých stromů,léto bez sluníčka, podzim bez opadaných barevných listů, jako zima bez sněhu a každá vteřina se stává rokem, když ho nemáš u sebe a kolik roků uplyne, než se zase držíte v náručí.
Nevím proč Tě miluji... (Blanička, 27. 09. 2007 22:57)
Nevím proč Tě miluji, snad hvězdy to tak chtějí, ale vím proč trápím se a ztrácím naději...Naději v sebe, naději v nás, kdyby tak šel zastavit čas...
Teprve... (Blanička, 25. 09. 2007 20:58)
Teprve až ti ujede vlak s někým, na kom ti zaleželo, teprve tehdy pochopiš, že jste si vlastně chtěli řict jestě mnoho věcí, ale že nebyl čas. A ty si řikas, stejně se zanedlouho vrati .. Ale pak se probudiš do rána, ve kterém z vůně květu zbylo pramálo. Do rána, ve kterém viš, že čas už nikdy nevratiš.
Když.. (Blanička, 22. 09. 2007 09:05)
Když chodím městem, nevidím domy.Když chodím lesem nevidím už stromy .Když kouknu nahoru, nevidím už nebe.At´dělám cokoli,vidím jenom tebe!!!!
Mé oči... (Blanička, 19. 09. 2007 18:21)
Mé oči jsou upřímné, ale ty se do nich nedíváš, mé rty jsou rudé, ale ty je nelíbáš, má tvář je hladká, ale ty ji nehladíš, má slova jsou sladká, ale ty je neslyšíš, v mém srdci je žár, ale ty ho nehasíš, má láska je dar, ale ty mi nepatříš!
Člověk.. (Blanička, 12. 09. 2007 20:20)
Člověk nemůže pořád dostávat to,co by si přál.To vím,ale přesto na tebe nedokážu přestat myslet.Neměj mi to za zlé-lásce se totiž nedá poručit.
Těžké vločky sněhu... (Jindřich, 10. 09. 2007 20:59)
Těžké vločky sněhu, padající k zemi a tvoří bílou clonu, bílou clonu jenž halí do tmy duši tomu, kdo po slunci touží, snaží se té tmě uniknout. Není to jenom slunce jehož paprsky nemohou proniknout. je to tvůj ůsměv, je to tvá tvář jenž nemohu dostihnout.
Smutná duše (Haňulka, 07. 09. 2007 09:15)
Ach je mé srdce rozervané,
cáry z něj zbyly jen,
oči žalem vyplakané,
proč Tvou lásku má jiná z žen?
Ach Bože jak smutno je mi,
tahle zrada prožitá,
věřit co pravda je a není,
která z nás je důležitá?
Ptal ses mě co bych chtěla,
říkám jen jedinou věc,
aby v Tvém životě jen jedna žena byla,
dvě nelze míti přec.
Co bych chtěla nemůžeš mi asi dát,
stát při své ženě v dobrém i zlém,
jen jedné ženě lásku vyznávat,
není snad pro Tebe možné jen?
Chtěla jsem Ti jinou báseň psát,
tu plnou lásky,něhy a milování
a ne tu, která Ti možná srdce bude rvát,
byl jsi můj Brouček nad kterého není.
cáry z něj zbyly jen,
oči žalem vyplakané,
proč Tvou lásku má jiná z žen?
Ach Bože jak smutno je mi,
tahle zrada prožitá,
věřit co pravda je a není,
která z nás je důležitá?
Ptal ses mě co bych chtěla,
říkám jen jedinou věc,
aby v Tvém životě jen jedna žena byla,
dvě nelze míti přec.
Co bych chtěla nemůžeš mi asi dát,
stát při své ženě v dobrém i zlém,
jen jedné ženě lásku vyznávat,
není snad pro Tebe možné jen?
Chtěla jsem Ti jinou báseň psát,
tu plnou lásky,něhy a milování
a ne tu, která Ti možná srdce bude rvát,
byl jsi můj Brouček nad kterého není.
Proč? (Milena, 28. 08. 2007 08:22)
Proč?..to je otázka...Otázka,
na kterou se někdy špatně odpovídá,
ale přece jenom mi zkus na ni odpovědět.
Pověz mi,proč je život bez Tebe tak pustý...
Pustý jako poušt´,po které jdu.
Jdu sama za láskou,kterou máš pro jinou,
Pro jinou,které jsi už dávno daroval své srdce
a nezbylo Ti ani kousek místa v srdci,do kterého bys dal mě.Ano mě.Mě,tu malou,pitomou holku,
která na Tebe myslí va dne v noci.
Ta malá pitomá holka plná citů,lásky
a důvěry k Tobě.A Ty ji přehlížíš.
A to bolí,to mi věř,
ALESPON´ TOHLE MI VĚŘ!!!
na kterou se někdy špatně odpovídá,
ale přece jenom mi zkus na ni odpovědět.
Pověz mi,proč je život bez Tebe tak pustý...
Pustý jako poušt´,po které jdu.
Jdu sama za láskou,kterou máš pro jinou,
Pro jinou,které jsi už dávno daroval své srdce
a nezbylo Ti ani kousek místa v srdci,do kterého bys dal mě.Ano mě.Mě,tu malou,pitomou holku,
která na Tebe myslí va dne v noci.
Ta malá pitomá holka plná citů,lásky
a důvěry k Tobě.A Ty ji přehlížíš.
A to bolí,to mi věř,
ALESPON´ TOHLE MI VĚŘ!!!
Cucáčkova honda (Obyčejnejkluk, 22. 08. 2007 16:15)
Tón,co dává mi chuť psát,
přívaly slz,co topí mě v myšlenkách,
litry benzínu,co proměnili se v prach,roztříštěný blinkr,co nezáhledl lidský zrak,
trojté salto,jenž se proměnilo v pád na znak,
drtivý dopad na betonoví sloup,
vteřina co Ti dokázala boty zout,
dvojitá plná čára,kde jsi musela svou kůži jako had vysvléknout,
falešný úsměv řidiče čtyřkola,jak se chtěl před přítelkyní 180tkou pozvednout,
naší maličkou,pohlednou,opětovanou,životem od matičky obdarovanou,jak mohl ve zpětném zrcátku přehlédnout,
život plný úsměvu a radostí,dny plné slunce a tajně plněných přání,
vše pro co jsem žil dokázalo v minute probřednout,
na bílou rakev Tvoji pokládám červenou růži,
kalendáře jsou krátké,abych dokázal někdy zapomenout,
můj život se podstatně zúžil,
klíč od mého srdce jsesm Ti pribalil s sebou...
přívaly slz,co topí mě v myšlenkách,
litry benzínu,co proměnili se v prach,roztříštěný blinkr,co nezáhledl lidský zrak,
trojté salto,jenž se proměnilo v pád na znak,
drtivý dopad na betonoví sloup,
vteřina co Ti dokázala boty zout,
dvojitá plná čára,kde jsi musela svou kůži jako had vysvléknout,
falešný úsměv řidiče čtyřkola,jak se chtěl před přítelkyní 180tkou pozvednout,
naší maličkou,pohlednou,opětovanou,životem od matičky obdarovanou,jak mohl ve zpětném zrcátku přehlédnout,
život plný úsměvu a radostí,dny plné slunce a tajně plněných přání,
vše pro co jsem žil dokázalo v minute probřednout,
na bílou rakev Tvoji pokládám červenou růži,
kalendáře jsou krátké,abych dokázal někdy zapomenout,
můj život se podstatně zúžil,
klíč od mého srdce jsesm Ti pribalil s sebou...
pláč jako nebe (Petra, 20. 08. 2007 19:28)
Mé srdce pláče jako nebe!
Proč? protože miluji právě tebe!
šeptal jsi do ouška miluji tě...kež by ta slova nezněla tak libě...
ta slova se rozplinula do toho nebe a teď pláče jako mé srdce...protože miluji jen a jen tebe!
Proč? protože miluji právě tebe!
šeptal jsi do ouška miluji tě...kež by ta slova nezněla tak libě...
ta slova se rozplinula do toho nebe a teď pláče jako mé srdce...protože miluji jen a jen tebe!
Samota... (Blanička, 14. 08. 2007 17:24)
Samota je přítel můj, já v mysli mám jen Tebe, já dala bych snad život svůj za lásku Tvou a Tebe.
Venku už se stmívá... (Blanička, 14. 08. 2007 17:00)
Venku už se zvolna stmívá, myšlenka je zmatená. Nic se na mě neusmívá, proč si mi lásko tak vzdálená?
Místo jara zima byla... (Blanka, 14. 08. 2007 12:53)
Místo jara zima byla,
místo tepla chlad.
Těžko bych kdy uvěřila,
jak je těžké vzpomínat.
místo tepla chlad.
Těžko bych kdy uvěřila,
jak je těžké vzpomínat.
Lásko, odcházíš... (Jindřich, 14. 08. 2007 12:51)
Lásko, odcházíš, dohořívá plamínek svíčky vánoční. Nocí teď zní tóny, cos ve mě rozehřál. Ještě tu jsou, Tvůj hlas Tvé teplo, Tvůj stín. Odcházíš lásko, něžný amen za naši Láskou. Zůstává mi víra v ráno, tolik unavené a cizí
Láska mi odešla... (Jindřich, 14. 08. 2007 12:48)
Láska mi odešla, nechala jsem ji jít,
nepřišlo mi, že bez ní nemohu žít.
nepřišlo mi, že bez ní nemohu žít.
Lásko moje... (Jindřich, 14. 08. 2007 12:04)
Lásko moje, co se stalo,
že se srdce rozplakalo.
Tvůj odchod mě bolel víc,
než to slovy mohu říct!
že se srdce rozplakalo.
Tvůj odchod mě bolel víc,
než to slovy mohu říct!
Stojím u okna... (Blanka, 14. 08. 2007 10:25)
Stojím u okna a je mi smutno velice.
Tečou mi slzy, když vidím tě s jinou držet se za ruce.
Myslím na tebe každou noc,
kéž by moje láska měla čarovnou moc!
Tečou mi slzy, když vidím tě s jinou držet se za ruce.
Myslím na tebe každou noc,
kéž by moje láska měla čarovnou moc!
Já vím... (Blanka, 14. 08. 2007 10:22)
Já vím, že Tě nesmím vídat,
já vím, že Tě nesmím líbat.
Já vím, že mě nemáš rád,
přesto dál Tě budu milovat...
já vím, že Tě nesmím líbat.
Já vím, že mě nemáš rád,
přesto dál Tě budu milovat...
Toužím po lásce... (Blanička, 13. 08. 2007 09:34)
Toužím po lásce, chci snad víc?
Pořád čekám, ale nemám nic,
srdce mé si nedá říct.
Snad každý kluk líbí se mi,
ale jen jediný je pravý mezi všemi.
Pořád čekám, ale nemám nic,
srdce mé si nedá říct.
Snad každý kluk líbí se mi,
ale jen jediný je pravý mezi všemi.
Je mi smutno.. (Blanička, 10. 08. 2007 22:02)
Je mi smutno na duši,v očích mám slzy, prosím odepiš a to hodně brzy.
Posílám ti zprávu... (Jindřich, 10. 08. 2007 07:57)
Posílám ti zprávu, přes uplakané mraky,
a píšu ti v řádcích, že bych plakal taky.
Víš, že jen pro tebe, mé srdce Láskou plane.
Slib Lásko moje, že samo nezůstane.
a píšu ti v řádcích, že bych plakal taky.
Víš, že jen pro tebe, mé srdce Láskou plane.
Slib Lásko moje, že samo nezůstane.
Píši dopis, píši list... (Blanka, 10. 08. 2007 07:56)
Píši dopis, píši list,
o tvé lásce smím jen snít.
Ty nevis co to znamená
a já jsem z toho zmatená.
Miluji Tě, ty to víš,
však děláš, že nic nevidíš.
o tvé lásce smím jen snít.
Ty nevis co to znamená
a já jsem z toho zmatená.
Miluji Tě, ty to víš,
však děláš, že nic nevidíš.
Ach, co já se navzlykám... (Blanka, 09. 08. 2007 20:45)
Ach, co já se navzlykám, jaký smutek v srdci mám, že tvá krása spanilá, tolik mě, ach, zranila.
Proč hledat lásku tam... (Jindřich, 09. 08. 2007 20:27)
Proč hledat lásku tam, kde už není,
kde pomalu se ztrácí v zapomnění,
kde marně člověk hledá pochopení
a nepřichází ani pohlazení,
duše je prázdná a zbývá jen snění,
čekání na den, kdy snad se zas vše změní.
kde pomalu se ztrácí v zapomnění,
kde marně člověk hledá pochopení
a nepřichází ani pohlazení,
duše je prázdná a zbývá jen snění,
čekání na den, kdy snad se zas vše změní.
Proč když tě mám ráda... (Blanka, 08. 08. 2007 21:53)
Proč když tě mám ráda, tak tě nesmím mít?
Proč když tě mám ráda, smíš pouhým kamarádem být? Proč mi prostě neřekneš, tak pojď ke mě blíž.
Proč mi prostě neřekneš, moc se mi líbíš.
Proč když tě mám ráda, smíš pouhým kamarádem být? Proč mi prostě neřekneš, tak pojď ke mě blíž.
Proč mi prostě neřekneš, moc se mi líbíš.
andel (hvezda, 06. 08. 2007 23:33)
Když lásku daruješ,
ze všeho se raduješ.
Miluješ svuj sen,
nechceš se probudit....
Nechceš aby byl den!
Když láska tě opustí,
tak tvoje srdce pravdu zjisti.
Mysliš si,že nedokážeš žít.
Utíkáš do baru...pít!!!
Ničíš sebe,
chceš utíct třeba i do nebe.
Nevěříš v osud,
z tvého hradu lásky zbyla jen sut´
Ničí tě pravda krutá,
kolem chodí smrtka je zlitá.
Vlejvá se ti do krve,
tvoje srdce tvrdne.
Podvedl mě svět,
co mám dělat ted?
Se vším už jednou zkoncuješ,
svuj život zkracuješ.
Pravda občas bolí,
ale čas ten všechny rány zhojí!
Nemyslet a jednat,
znamená s životem se nervat!!
ze všeho se raduješ.
Miluješ svuj sen,
nechceš se probudit....
Nechceš aby byl den!
Když láska tě opustí,
tak tvoje srdce pravdu zjisti.
Mysliš si,že nedokážeš žít.
Utíkáš do baru...pít!!!
Ničíš sebe,
chceš utíct třeba i do nebe.
Nevěříš v osud,
z tvého hradu lásky zbyla jen sut´
Ničí tě pravda krutá,
kolem chodí smrtka je zlitá.
Vlejvá se ti do krve,
tvoje srdce tvrdne.
Podvedl mě svět,
co mám dělat ted?
Se vším už jednou zkoncuješ,
svuj život zkracuješ.
Pravda občas bolí,
ale čas ten všechny rány zhojí!
Nemyslet a jednat,
znamená s životem se nervat!!
Vyhaslý plamen svíce (Myshicka, 01. 08. 2007 09:36)
Miluji tě, a ty to víš,
však stálou potřebu mám ti tohle říct,
neboť touha s tebou býti tak je silná,
že jen myšlenkách topit se mi jen zbývá.
Vzpomínat na krásné časy života mého,
něco, co je dávno ztraceného,
někde pohřebené, v zapomnění,
dnes již nejsou tak k vidění.
Ale já stále doufám, že se obnoví,
že vylezou na světlo a pár chvil mi osvětlí,
kde ta chyba nastala ?
A proč nastat musela ?
Ptám se a ve vzpomínkách topím se,
proč shasnul ten plamen svíce,
držící nás oba nahoře - v objetí,
ve snech nyní splnitelných,
Kéž bych mohla aspoň jednou,
do tvých jasných očí pohlédnout,
sledovat pohyb jemných rtů tvých,
vyzařující z nich upřímný smích..
dotýkat se tvého těla,
v němž psané byly slova,
připomínající lásku a tlukot srdce,
které bylo hezky - prudce,
že se mi i dech zatajil...
Kéž bych mohla vzplanout v tvém objetí,
cítit tvé teplo a dobrovolné zajětí,
Proč musím jenom snít?
Proč jsi musel odejít?
Kdo mi tohle vysvětlí?
Proč smutek za to mi jen stojí?
Však stále doufám, a doufat budu,
že nastane den, kdy s tebou zas budu !
Poslouchat tvůj smích , ležet vedle tebe,
pozorovat hvězdy a nekonečné nebe...
však stálou potřebu mám ti tohle říct,
neboť touha s tebou býti tak je silná,
že jen myšlenkách topit se mi jen zbývá.
Vzpomínat na krásné časy života mého,
něco, co je dávno ztraceného,
někde pohřebené, v zapomnění,
dnes již nejsou tak k vidění.
Ale já stále doufám, že se obnoví,
že vylezou na světlo a pár chvil mi osvětlí,
kde ta chyba nastala ?
A proč nastat musela ?
Ptám se a ve vzpomínkách topím se,
proč shasnul ten plamen svíce,
držící nás oba nahoře - v objetí,
ve snech nyní splnitelných,
Kéž bych mohla aspoň jednou,
do tvých jasných očí pohlédnout,
sledovat pohyb jemných rtů tvých,
vyzařující z nich upřímný smích..
dotýkat se tvého těla,
v němž psané byly slova,
připomínající lásku a tlukot srdce,
které bylo hezky - prudce,
že se mi i dech zatajil...
Kéž bych mohla vzplanout v tvém objetí,
cítit tvé teplo a dobrovolné zajětí,
Proč musím jenom snít?
Proč jsi musel odejít?
Kdo mi tohle vysvětlí?
Proč smutek za to mi jen stojí?
Však stále doufám, a doufat budu,
že nastane den, kdy s tebou zas budu !
Poslouchat tvůj smích , ležet vedle tebe,
pozorovat hvězdy a nekonečné nebe...
Já vím že tě nesmím vídat... (Blanka, 06. 07. 2007 10:14)
Já vím že tě nesmím vídat
já vím že tě nesmím líbat..
Já vím že mě nemáš rád
přesto dál tě budu milovat..
já vím že tě nesmím líbat..
Já vím že mě nemáš rád
přesto dál tě budu milovat..
Když se ráno probouzím... (Jindřich, 03. 07. 2007 07:17)
Když se ráno probouzím, přemýšlím, zda zavoláš. Sednu si na postel, držím telefon v ruce a čekám. Nic. Venku slunce už zapadá a já stále čekám. Uléhám do postele a myslím stále jen na Tebe. Říkám si: určitě zavolá zítra. Jdu spát. Malá slzičká stéká mi po tváři a říká mi: Asi zapomněl, asi nemiloval tak jak sliboval...
Proč? (Evča, 02. 07. 2007 16:26)
Proč?Když dotknu se tvých rtů je mi krásně.Proč?Když dotknu se tvých dlaníjako kdybych začala znovu žít.Proč?Když dotknu se tvého těla jako kdybych se dotkla anděla.Proč?Když pohlédnu do tvých očí jako kdybych se vznášela.Proč?Tolik otázek a žádná odpověď......
Odešel, neplač... (Jindřich, 30. 06. 2007 07:57)
Odešel, neplač!
Všechno časem přebolí,
všechno ať je to cokoli.
On naučil tě šeptat do srdce slova žhavá.
Ne!
To nebyla láska pravá.
Byla jsi jeho myškou malá,
kterých on míval více.
Dnes tobě, zítra jiné líbá líce.
Všechno časem přebolí,
všechno ať je to cokoli.
On naučil tě šeptat do srdce slova žhavá.
Ne!
To nebyla láska pravá.
Byla jsi jeho myškou malá,
kterých on míval více.
Dnes tobě, zítra jiné líbá líce.
Láska je ako delfín... (Jindřich, 30. 06. 2007 07:52)
Láska je ako delfín, ktorý sa kúpe v nekonečnom lesku tvojich očí. Tak ich nezatváraj, lebo sa hovorí, že delfíni v tme zomierajú.
Opět mě večerem provází samota... (Jindřich, 29. 06. 2007 21:06)
Opět mě večerem provází samota,
venku už krajinu ovládla temnota.
Plná velkých zklamání je tahle tma,
stačilo by o jednoho víc a byli bychom dva.
Proč půlka mého srdce prázdnotou naříká,
proč z něho život můj pomalu utíká?
Ono přec milovat by chtělo,
jen kdyby druhou půlku k sobě mělo...
venku už krajinu ovládla temnota.
Plná velkých zklamání je tahle tma,
stačilo by o jednoho víc a byli bychom dva.
Proč půlka mého srdce prázdnotou naříká,
proč z něho život můj pomalu utíká?
Ono přec milovat by chtělo,
jen kdyby druhou půlku k sobě mělo...
Přišla jsem o kamaráda... (Jindřich, 29. 06. 2007 21:01)
Přišla jsem o kamaráda, nejlepšího kámoše. Dopisy a všechny fotky hodila jsem do koše. Vzala mi ho rakovina, hnusná nemoc, bezdůvodná. Kdyby jenom věděla, jak moc jsem se trápila. Teď mi zbyly jenom slzy a vzpomínky na něho. Lidi, vy svou lásku máte a tak žijte naplno.
láska bolí... (šárka, 24. 06. 2007 20:32)
Když lásku daruješ,
ze všeho se raduješ.
Miluješ svuj sen,
nechceš se probudit....
Nechceš aby byl den!
Když láska tě opustí,
tak tvoje srdce pravdu zjisti.
Mysliš si,že nedokážeš žít.
Utíkáš do baru...pít!!!
Ničíš sebe,
chceš utíct třeba i do nebe.
Nevěříš v osud,
z tvého hradu lásky zbyla jen sut´
Ničí tě pravda krutá,
kolem chodí smrtka je zlitá.
Vlejvá se ti do krve,
tvoje srdce tvrdne.
Podvedl mě svět,
co mám dělat ted?
Se vším už jednou zkoncuješ,
svuj život zkracuješ.
Pravda občas bolí,
ale čas ten všechny rány zhojí!
Nemyslet a jednat,
znamená s životem se nervat!!
ze všeho se raduješ.
Miluješ svuj sen,
nechceš se probudit....
Nechceš aby byl den!
Když láska tě opustí,
tak tvoje srdce pravdu zjisti.
Mysliš si,že nedokážeš žít.
Utíkáš do baru...pít!!!
Ničíš sebe,
chceš utíct třeba i do nebe.
Nevěříš v osud,
z tvého hradu lásky zbyla jen sut´
Ničí tě pravda krutá,
kolem chodí smrtka je zlitá.
Vlejvá se ti do krve,
tvoje srdce tvrdne.
Podvedl mě svět,
co mám dělat ted?
Se vším už jednou zkoncuješ,
svuj život zkracuješ.
Pravda občas bolí,
ale čas ten všechny rány zhojí!
Nemyslet a jednat,
znamená s životem se nervat!!
spomienka (suzzii, 23. 05. 2007 18:19)
Za dotyky tvojej dlane,
Život by som dala za ne.
Za úsmev a nežný hlas,
Za lásku čo bola v nás...
A hoc len na okamih
Vrátiť čas a všetko napraviť...
Chcem znovu zažiť pohladenie,
Bozk a sladké rozochvenie
Chcem prežívať zas a znova
Vášeň ktorej neodolám...
Ty a ja , ja a ty
Sme ako kruh zakliaty
Ty a ja, ja a ty
Ďalší nesplnený sník...
Život by som dala za ne.
Za úsmev a nežný hlas,
Za lásku čo bola v nás...
A hoc len na okamih
Vrátiť čas a všetko napraviť...
Chcem znovu zažiť pohladenie,
Bozk a sladké rozochvenie
Chcem prežívať zas a znova
Vášeň ktorej neodolám...
Ty a ja , ja a ty
Sme ako kruh zakliaty
Ty a ja, ja a ty
Ďalší nesplnený sník...
Co dělat (neluška, 20. 05. 2007 21:11)
když se dva milují není co řešit, ale co dělat když miluje jenom jeden?? co dělat co???
proč??? (Candíík, 07. 03. 2007 21:32)
Proč nic nejde vrátit zpet
proč se mi zbortil svět
proč byly jen samí hádky
proč to nejde vrátit zpátky
proč když jdu spát myslím na tebe
proč už se nikdy nepodívám do nebe
proč už nemužu být u jednou stolu
proč už nikdy nebudeme nikdy spolu
proč se mi zbortil svět
proč byly jen samí hádky
proč to nejde vrátit zpátky
proč když jdu spát myslím na tebe
proč už se nikdy nepodívám do nebe
proč už nemužu být u jednou stolu
proč už nikdy nebudeme nikdy spolu
Jen jednu otázku... (Blanička, 07. 03. 2007 19:19)
Jen jednu otázku mám a na tu se každou noc ptám. Co asi děláš? Teď v tuhle chvíli, v tomto století, mé myšlenky k tobě vždycky odletí. jsem sama, jen s obrazem tvé tváře v mysli, jak srdcová dáma..Opuštěná, jen s bolestí v srdci, když na tvé oči vzpomenu si. Viděla jsem v nich celý svět, vypadá jak růžový květ. Ten , ale brzy odkvetl. Nevím, co si pořád namlouvám, sama sebe se ptám: Proč? Nemělo se to stát byla to chyba!
Láska a duše.. (Pavlína, 30. 01. 2007 10:31)
Dvě věci tajně ukrývám až na dno duše své,jedna je má láska a druhá jméno Tvé!
Už je to dávno... (Blanička, 29. 01. 2007 19:11)
Už je to dávno, ale já nezapomínám, už je to dávno nevzpoměl jsi na nic, už je to dávno pořád tě miluji, už je to dávno copak mě nenecháš žít? Ranil si mé srdce je to tak dávno, ale já nepřestávám žít, sbohem lásko už asi navždy!!!
Můj řetízek... (Blanička, 24. 01. 2007 18:44)
Máš u sebe můj řetízek,třeba Ti přinese spoustu pěkných vzpomínek.Vzpomínek na holku nesmělou, která se lásky bojí, vzpomínek na holku zasněnou, co o tebe pořád stojí.
pusa (Helena, 16. 01. 2007 15:00)
Proč batse pusi kdiž libat semusi jeto věc nutna a hlavně tochutna
Láhev vína (Julek, 08. 01. 2007 21:33)
Kazda vterina bez tebe je jak lahev bez vina. Lahev je od toho aby se vypila a laska od toho, aby se citila. Lahev se muze rozbit kazdou chvili, kdyz ti upadne, kdyz je výska mala, tak to prezije, kdyz je velka, tak se rozbije. Ty nejcennejsi kousky jsou ukryty vzdadu v regale. Znalec neochutnava jina vina, vi kterou lahev chce. Jsem znalec vin a vim co chci, Tebe. Budu o tebe pecovat, tebe milovat tak jako to vino jenom mi musis verit ze te nerozbiju a dovolit mi si te vzit a odevzdat se mi tak jako ta lahev vina. Jenom tak zase ucitim tu nadhernou chut a jenom tak budeme moct zase vychutnavat pozitek toho vina.
POSLEDNÍ LÁSKA (sorrow Ondra, 08. 01. 2007 19:44)
Bylas mou poslední láskou,kterou jsem chtěl zahrnout citem a krásou.Ty jsi ale odešla a mě jsi tu v utrpení a bolesti nechala.Pořád se ptám sebe proč,já TĚ miloval a tys mě měla už dost.Dýchal jsem pro TEBE každý den,jako slunce probouzí a končí náš krásný sen.Nikdy sám sebe se nepřestanu ptát,proč odešla jsi a mě jsi tu nechala,na smrt čekat,stát.
SMRT (sorrow Ondra, 08. 01. 2007 19:20)
Když začal jsem tě milovat,nevěděl jsem,jak těžké bude,se už s tebou neshledat.Čekal jsem na TEBE každý den,leč žal a bolest byl můj pravý sen.Srdce mi sežehlo poslední kapku naděje,ale já vím,že stále spolu někdě žijeme.Chtěl jsem žít v zapomnění,ale smrt už nemohla vydržet moje utrpení.A tak pozvala mě k sobě,už má rakev leží v hrobě.
Tvoje fotka... (Blanička, 06. 01. 2007 21:44)
V ruce mám tvoji fotku, pohled na ní mě mrzí, už nevyvaruji se smutku, už nezadržím slzy.
Nejhorší ... (Kubíček, 03. 01. 2007 14:50)
Nejhorší způsob jak pocítit,že ti nikdo chybí,je sednout si vedle něho a uvědomit si,že už nikdy nebudete spolu.
Já nechci jen snít.. (Blanička, 17. 12. 2006 12:18)
Ja nechci jen snít, že mohla bych tě mít. Těch chvílí už bylo dost a já na sebe mám zlost, že nedokažu ti řict, Miluju tě - nic víc.
Proste si (LeLex, 11. 12. 2006 02:22)
Si to ty, koho usmev vo sne vidim kazdy den. Si to ty, koho slova zneju mi az sem. Si to ty, za ktoreho modlitbazneje kazdy den a aj tak svoje o tom viem - vidis ma, no aj tak nehladis; pocuvas, ale krik srdca nepocujes; poznas ma a nevies o mne nic. Tak slzami sa utisim... PS - dakujem, ze znat ta smiem.
Chci být s tebou.. (Blanička, 05. 12. 2006 16:07)
Chci být zase jenom s tebou. Hořím touhou mít tě zpátky a pod hlavou z růží plátky. Nerada se vzdávám lásky, když mi ráno češe vlásky.Lásky z nitek spletené k tobě rychle smetené. Chci být k tobě kousek blíž, dotknout se mě něžně smíš.
Ptají se mě... (Blanička, 05. 12. 2006 15:58)
Ptají se mě všechny stěny,všechny stěny v domě , zda tvé srdce opravdu bije jen pro mě.Tuhle starost v sobě nosím,tak mi něco napiš, prosím.
Máš u sebe řetízek... (Blanička, 05. 12. 2006 15:46)
Máš u sebe můj řetízek,třeba Ti přinese spoustu pěkných vzpomínek.Vzpomínek na holku nesmělou,která se lásky bojí,vzpomínek na holku zasněnou,co o Tebe pořád stojí.
Je mi smutno.. (Luca, 02. 12. 2006 13:19)
Je mi smutno bez Tebe, slza skví se na řase mé a srdce ptá se: Kdy se lásko sejdeme?
Samota je přítel můj... (JINDŘÍŠEK, 01. 12. 2006 10:06)
Samota je přítel můj , já v srdci mám jen Tebe , dal bych život svůj , za lásku Tvou , mé nebe ...
Tečou mi slzy... (Blanička, 31. 10. 2006 14:01)
Stojím u okna a je mi smutno velice. Tečou mi slzy, když vidím tě s jinou držet se za ruce. Myslím na tebe každou noc, kéž by moje láska měla čarovnou moc!
Strašně bolí... (Blanička, 25. 10. 2006 15:19)
Hrozně tě miluji a už nevím, co s tím mám dělat, je to silnější než okolní věci, takže vnímám jen lásku k tobě a ta mě hřeje a přitom tak strašně bolí!
Hrnou se mi slzy.. (Blanička, 24. 10. 2006 15:18)
Do očí se mi hrnou slzy, už nemůžu, mobil mi z ruky padá, už tyto řádky nedopíšu, už nemůžu, nebo tě mám stále ráda..
Vzpomínky... (Blanička, 14. 10. 2006 22:08)
Vzpomínky zůstanou navždy v mém srdci schované, ty mi nikdo nemůže vzít. Mě však nezbyde nic jiného než o tobě jen snít.
Můj milý... (Blanička, 13. 10. 2006 21:24)
Můj milý, myslím na tebe každou chvíli, myslím na tebe stále víc, ale z naší lásky není zatím nic...
Proč... (Blanička, 13. 10. 2006 21:14)
Proč nemám šťastná být, když jsem tak mladá, proč nemůžu mít kluka, kterýho mám ráda.
Já ráda bych.. (Blanička, 13. 10. 2006 21:00)
Já ráda bych s Tebou byla, to těžké psát, na ústa Tě líbat a šeptat "Jen Tebe mám ráda, jenom Tebe miluji", že nemohu být s Tebou toho néjvíc lituji.
Nepláču... (JINDŘÍŠEK, 13. 10. 2006 12:07)
Nepláču , protože je konec ,usmívám se , protože to bylo tak hezké . Děkuji Ti za vše .
Nevěřím... (Blanička, 04. 10. 2006 15:09)
Nevěřím, že láska je jen pouhý klam. Láska je...vím to vím! Vždyť na ní právě umírám...Zdál se mi sen, o tobě a mne jen. Néjprve jsme si povídali, potom se i milovali. Pak se vše kolem mě probudilo a to nádherné skončilo. Tak ti přeju krásný den mrzí mě, že to byl jenom sen.
Srdce.. (Blanička, 30. 09. 2006 21:29)
Srdce bez tebe se svírá, bez tebe je v srdci díra. Nemilovat je však kříž, i ty sám to dobře víš.
Lásko má... (Blanička, 27. 09. 2006 21:16)
Lásko má, má sladká něžná lásko, přisáhám, že ač se štěsti točí zády k nám, já stále ráda tě mám.
Je tma... (Blanička, 24. 09. 2006 09:04)
Je tma a nevidím světlo, nepíšeš, mlčíš. Srdce mé rádo by kvetlo, cožpak je zničíš?
Vzpomeň si... (Blanička, 12. 09. 2006 21:30)
Vzpomeň si na ty časy, které jsme spolu prožili, když si hladil moje vlasy a ústa se nám spojili. Teď mi zbyla jen vzpomínka.....
Nebudu... (Blanička, 11. 09. 2006 15:20)
Nebudu plakat, nebudu se smát, nebudu prosit, aby mě měl každý rád.
Beruška... (Blanička, 11. 09. 2006 15:05)
Beruška malá,lásku svou hledá. Hledá,hledá,hledá všude,věří,že pro ni někde láska bude.Však v hloubi srdce tiše zoufá,ale neztrácí naději,ne ještě doufá.Věří,že je ještě naděje,že pro ni láska někde je.A tak dál hledá a hledá,se svojí láskou se jednou shledá...
Kdybych... (Blanička, 11. 09. 2006 09:01)
Kdybych jsem věděla, že láska bolí, nikdy bych nechtěla vědět co znamená milovat...
Myslel jsem... (JINDŘÍŠEK, 04. 09. 2006 11:49)
Myslel jsem , že jsem se pro Tebe narodil . Teď abych z neštěstí dva roky marodil .
Opatruj... (Blanička, 04. 09. 2006 10:49)
Opatruj obrázek malý, který jsem Ti věnovala, vzpomínéj na dívku co Tě věrně milovala.
Proč ... (Blanička, 31. 08. 2006 17:38)
Proč se musí člověk loučit s tím co má tolik rád, proč mi dneska musí stačit na Tebe jen vzpomínat.
Každá růže... (Blanička, 31. 08. 2006 17:30)
Každá růže časem zvadne, i ta malá květinka,ale nikdy neuvadne na Tebe má vzpomínka.
Chtěla bych... (Blanička, 25. 08. 2006 10:29)
Chtěla bych milovat, nemám koho. Chtěla bych se radovat nemám z čeho. Chtěla bych být šťastná nemám s kým . Nechci být už sama. Co s tím?
Komentáře
Přehled komentářů
to je přímo na brečeni kúli těmto básním každému srdce se rozbuší......NÁDHERA......
!!!!!!!!!!!
(míša.k., 8. 2. 2011 17:14)